Lyžování a surfing, rozdělení příbuzní

Písmo: A ++ A --

Dva z nejpopulárnějších zážitkových sportů na planetě se vzájemně inspirují a ovlivňují už více než půl století.

Časopis Life byl svého času pravděpodobně první publikací, která medializovala vliv surfingu na lyžování, ač vyznění nebylo příznivé: v březnovém čísle z roku 1965 redakce otiskla článek s titulkem „Příšerný aspenský problém se surfaři na lyžích“. Jeho text popisoval Aspen jako „jedno z nejhezčích lyžařských středisek v zemi – tedy dokud nepřijedou surfaři. Pak se město zaplní mladými lidmi… lyžuje se tu divoce a po nocích se pořádají ještě divočejší večírky. Tito surfaři, z kterých se stali lyžaři, jsou na svazích zbrusu novým problematickým druhem.“

Zmíněný příběh sice trval na tom, že „nová invaze činí Aspen nešťastným“, ale lyžování se díky takové medializaci dostalo do podobně oslnivého světla, díky němuž už surfařská hvězda o pár let dříve v tom nejlepším explodovala. Obliba lyžování mezi surfaři od šedesátých let úměrně rostla – a začala přitahovat i lidi, kteří nikdy o žádném z těchto sportů aktivně neuvažovali, ale nyní si chtěli vyzkoušet něco sexy a zábavného, protože o tom četli nebo slyšeli.

Klouzání se na sněhu a na vlnách má nepřekvapivě mnoho stejných příznivců, kteří se věnují oběma vášním se stejnou láskou. Oduševnělé sporty, využívající vodu jako své médium – na vlnách vodních hladin či zmrzlých svazích –, jsou bez přílišné nadsázky uměleckým vyjádřením svobody odehrávající se na krásných místech světa. A životní styl vyznavačů obou aktivit může být – a typicky bývá – svůdně hédonistický.

Přirozená kombinace
Samozřejmě, že ne všichni surfaři a lyžaři byli vandráci a tuláci, jak je označil časopis Life. Joey Cabell z Havaje byl jedním z nejslavnějších surfařů 60. let. S lyžemi začal v devatenácti letech v Altě a v roce 1960 se přestěhoval do Aspenu, aby se naplno věnoval závodnímu lyžování. „Na začátku šedesátek na aspenské lyžařské scéně stále dominovali Evropané. A my jsme nebyli takový lidský druh, na jaký asi byli zvyklí. Ale dokud bude existovat možnost přecházet z lyží na vodu a naopak, surfaři se na sněhu dál budou objevovat a půjde jim do dobře,“ zavzpomínal do jednoho ze starších čísel magazínu Powder.

Cabell se v roce 1962 spojil s místním usedlíkem Herbie Baldersonem a kalifornským surfařským bohem a mariňákem Buzzy Bentem (který odešel studovat na denverskou univerzitu a tam začal i lyžovat) a otevřeli si v Aspenu první restauraci Chart House. Byla tak úspěšná, že své podniky začali duplikovat po surfařských lokalitách v Kalifornii a na Havaji. Jejich restaurace byly vyhledávanými zdroji přivýdělku pro mnoho lyžařů i surfařů, kteří neměli nic proti práci do noci, když si přes den dokázali vyšetřit pár hodin pro své ježdění. Dnes je řetězec restaurací Chart House rozšířen po celých Spojených státech.

Osmdesátník Cabell nyní žije na havajském ostrově Oahu, ale do Aspenu se vrací začátkem každé zimy: „Jde o zcela přirozenou kombinaci. Spousta lidí z Kalifornie a Havaje se tak v zimě přesouvá do Aspenu a dalších horských center – a v létě zas naopak.“ S příchodem snowboardů a později vykrojených lyží se atraktivita sněhových sportů pro surfaře ještě zvýšila.

Vzájemné vlivy
Synergie mezi oběma sportovními odvětvími se netýkala jen jejich koncových spotřebitelů – v roce 1981 nakladatelství Surfer Publications (jež v roce 1959 začalo vydávat svůj úspěšný nosný magazín Surfer), koupilo tehdy devítiletý magazín Powder a v následujících letech z něj učinilo oborovou mediální kometu. „Umím si představit, že tehdy v Surferu viděli pověstný nápis na zdi a pochopili, že velkorysý obrazový materiál orientovaný na zážitkový životní styl výborně osloví i nově se rodící komunitu riderů,“ vzpomíná na osmdesátkovou éru tehdejší dlouholetý editor magazínu Powder Les Anthony. A byl to mimochodem magazín Powder, který v roce 1987 zplodil svůj sesterský časopis Snowboarder. Oba tituly pak dlouhé roky vévodily čtenářským publikům svých odvětví.

Jmenované magazíny bezpochyby pomohly podnítit i vzájemné prolnutí hantýrek, které se v nich vyvíjely už od počátků obou sportů. Zmíněný článek v magazínu Life z roku 1965 vypichuje třeba termín „gremmie“ (grommet, grom), používaný odjakživa pro nováčky v extrémních aktivitách včetně surfování, snowboardingu nebo skateboardingu; „avalanche“ se říká specifickému brždění na prkně; jedna řada lyží Salomon se jednou jmenovala „guns“, což je surfařským termínem pro dlouhá prkna; „bottom turn“ (silné zatočení na dně vlny transformující energii z klesání po ní) je základní technikou surfařů stejně jako riderů na snowboardech a tak by se dalo pokračovat.

I skejťáci
Mluvě o vlivech, podobně silnou přízeň jako surfing nemůže nemít k lyžování a snowboardingu i skateboarding, a to už od svých známých začátků zkraje šedesátých let. Tehdy v roce 1963 Kaliforňan Tom Sims postavil prkno nazvané skiboard, kombinující v té době používané náčiní pro lyžování, skateboarding a surfing. V roce 1976 založil značku Sims Snowboards and Skateboards a stal se mistrem světa v obou sportech. Tom Sims (1950–2012) měl lví podíl na úspěšném prolobbování snowboardingu jako olympijského sportu v roce 1998.

To otevřelo dveře nové generaci hvězd jako Shaun White, který vyhrál tři olympijská snowboardingová zlata a má víc zlata z populárních X Games, než se mi chce počítat – včetně titulů ve skateboardingu (kde se stal profesionálem už v sedmnácti) i snowboardingu (v němž svého prvního sponzora získal v sedmi letech). Dnes je Shaun jedním z nejpopulárnějších snowboardistů historie, hraje ve filmech, účinkuje ve virtuálních videohrách a podle Wikipedie je jediným sportovcem světa, který vyhrál na letních i zimních X Games.

„Když na to přijde, všechny sporty na prknech jsou si příbuzné,“ říká profesionální skejťák Othello Clark, čímž do pomyslné kompletující ošatky přidává i kiteboarding a windsurfing. Poté, co se dal v roce 1994 i na snowboarding, přestěhoval se Othello do Aspenu. „Snowboarding je pro mě druhou přirozeností, se stejnou dynamikou, postojem, rovnováhou a technikou, jako používám na skejtu. Surfování i snowboarding mi poskytují podobný pocit splynutí s přírodou. A voda je měkčí a proměnlivější než beton nebo asfalt, takže pro mě je to něco jako snowboarding v prašanu.“ Dnes je Clark krom své pokračující kariéry sportovce i populární televizní tváří. Jeho největší láskou zůstává skejt: „Vždycky to tak budu mít, protože skejt zůstává stejný. Mám rád prosté věci – skejt lze dělat kdykoli, není drahý ani složitý. Všechno, co potřebuju, je prkno, a aby nepršelo.“

Otec vykrojených lyží
V osmdesátých letech se dal bývalý lyžař ze Světového poháru Ivan Petkov v rámci své rehabilitace starých zranění na windsurfing. Zprvu klouzal po domácím Černém moři, zanedlouho se v tomto vodním sportu dostal do popředí a skončil na Havaji, kde si otevřel surfařský obchod. Začal experimentovat s krojením surfařských prken a brzy přenesl nápad i na lyže. V roce 1993 spoluzaložil firmu S Ski, která vyvíjela první silně vykrojené lyže, jež způsobily v ten pravý čas ve skomírajícím lyžařském průmyslu památnou carvingovou revoluci. „Hledal jsem způsob, jak docílit carvingu na lyžích podobně, jako to šlo na surfu nebo windsurfingovém prkně,“ vzpomínal na svá devadesátá léta Petkov do domovských The Aspen Times.

Ivan se narodil v Bulharsku a jeho život byl od dětství výjimečný. Na Balkáně byl slavnou dětskou filmovou hvězdou. Jeho raná vášeň pro lyžování ho přivedla v polovině sedmdesátých let do bulharské reprezentace. Pak se vypracoval v mezinárodně uznávaného windsurfaře. Koncem 80. let se přestěhoval do Aspenu a dlouhá léta působil jako lyžařský instruktor; s mnohými svými klienty se dělil o své lyže S, carvingovou techniku i dobrou náladu. V roce 2006 založil společnost Hot Gear, která nabízela vyhřívané vaky na lyžařské boty, díky nimž dál udržoval spojení se svým milovaným sportem (a mnoho lyžařů ze Světového poháru si udržovalo nohy v teple). V roce 2012 zemřel duchovní otec krojených lyží v Aspenu na rakovinu, rok před nedožitou šedesátkou. Jeho vynález přiblížil snadno krájené oblouky každému a nalákal na sníh ještě více surfařů než kdy dřív.

Surfařské vlivy dominují
Například snowboardy Pure Carve od aspenského Cliffa Ahumady přivedly na sníh surfařské legendy jako Nat Young, JR Richards, Micki Munoz, Mike Doyle, Dickie Moon, Herbie Fletcher. „Všichni jsme byli na obálce časopisu Surfing Magazine,“ utrousil šampion longboardingu Herbie Fletcher. „Byl jsem na třech – to není nic zvláštního.“ Ahumada jej doplňuje, že carving v surfovém stylu je spíše plynulý, ležérní styl jízdy s myšlenkou na sjíždění vln, na rozdíl od alpského stylu, který je agresivnější a více sledující spádnici. „Našemu typickému zákazníkovi bylo kolem padesáti,“ pokračuje Ahumada. „Všechny dostával ten blízký pocit, jaký znali ze surfingu. Dostáváme od surfařské komunity neuvěřitelnou zpětnou vazbu a podporu. Když vidím Jaye Sparkyho Longleye v pět ráno, jak se nemůže dočkat, až se dostane na ranní svah, to je vážně něco.“ Sparky je zralý šedesátník, zakladatel surfování na tvrdých prknech a vlastník značky Rainbow Sandals, jenž tráví své zimy na svazích v Sun Valley.

Když se gigantická surfařská legenda Gerry Lopez, přezdívaný Mr. Pipeline, přestěhoval zkraje devadesátých let z Havaje do oregonského Bendu a založil svou značku prken Gerry Lopez Snowboards, šlo o křiklavý indikátor širokého účastnického prolnutí mezi oběma sporty. Dnešní sedmdesátník Gerry dál žije v Bendu, specializuje se na výrobu surfboardů, pracuje jako ambasador pro značku Patagonia a na domácím kopci Mount Bachelor pořádá každoroční Big Wawe Challenge, jakýsi hybrid mezi U rampou a slopestyle tratí, na niž mu přijíždí spousta velkých jmen surfařských, tak i těch ze sněhových sportů.

Prolnutí mezi sněhem a vodou je patrné i na dodavatelské straně dotčených sportů; množství surfařských značek, jež expandovaly na sněhové trhy, a naopak, by vydalo na nezáživně dlouhý seznam. Za všechny jmenujme vedoucí brandy jako Patagonia, O’Neil, Lib Tech, Volcom, Nils, Quicksilver, Da Kine, Burton nebo Oakley.

Se vším vzájemným prolínáním nepřekvapuje, že i techniky jízdy a triků v jednotlivých sportech se čím dál víc přibližovaly, ovlivňovaly, inspirovaly a směšovaly. Surfaři vcelku snadno aplikují své carvingové dovednosti na sníh; současně se nechávají inspirovat novými triky, které vidí na snowboardingových soutěžích a ve snowparcích. Na vodě pak zkouší nové manévry, které je vystřelují vysoko nad hladinu a umožňují docilovat rotací, točení, salt a kdečeho dalšího obdivuhodného, co bývá k vidění v terénních parcích horských středisek.

Legendární bratři Ironsové z Havaje jsou perfektním ztělesněním genetického propojení mezi vodou a sněhem: jejich matka Danielle Tache vyrostla v jedné z nejznámějších aspenských lyžařských rodin. Jejich otec Yvan, narozený v kanadském Québecu, byl elitním lyžařským závodníkem, stejně jako jeho kalifornská matka Marie (která si vzala surfaře) i jeho strýc Mark. Danielle odjela z Kalifornie do havajského Kauai, kde se seznámila se soutěžním surfařem Philem Ironsem a provdala se za něj (jeho synovec se později stal vydavatelem kultovního magazínu Surfer). Jejich dva synové Andy a Bruce Ironsovi kolem přelomu milénia dominovali surfařskému světu. Andy se stal trojnásobným světovým šampionem v řadě, než přišla jeho předčasná a tajemstvím zahalená smrt v roce 2010. Čtyřicátník Bruce dodnes brázdí vlny po celém světě a udivuje svými radikálními akrobatickými manévry.

Stálá stimulace
V září 2018 se poprvé v historii Světové ligy surfařů (World Surfing League), obdoby lyžařského světového poháru, konal závod ve vnitrozemí na umělé vlně v California Surf Ranch, jejž provozuje jedenáctinásobný světový šampion v surfingu Kelly Slater. Šéfka organizace WSL Sophie Goldschnidtová při té příležitosti sdělila televizi CNN, že pořádání surfařských soutěží na podobných umělých systémech vln se v principu podobá U-rampě a podobným umělým stavbám ve snowparku při lyžování a snowboardingu. A že obě prostředí zásadním způsobem stimulují výkonnostní a dovednostní pokroky v disciplínách.

Surfování a sněhové sporty budou nejspíš provždy srovnávány. S tolika podobnostmi v demografii jejich vyznavačů, charakteristice oborových ikon i mentálním nastavení adrenalinových konzumentů obou táborů není divu, že se tyto dvě oblasti takto vydatně prolínají.

A to je – bez ohledu na starý skeptický článek v magazínu Life – pro každého v těchto odvětvích jen dobře.

↑  Časopis Life byl svého času pravděpodobně první publikací, která medializovala vliv surfingu na lyžování, ač vyznění nebylo dvakrát příznivé

↑  Surfařská hvězda šedesátých let Joey Cabell na jednom ze svých prvních videí na internetu

↑  Tom Sims na svém skiboardu

↑  Jedna z historicky největších hvězd snowboardingu, trojnásobný olympijský vítěz Shawn White

↑  Bulharský aspeňan Ivan Petkov v devadesátých letech se svou S Ski, pionýrským prototypem carvingové lyže

↑  Surfařská legenda Gerry Lopez, přezdívaný Mr. Pipeline, se přestěhoval z Havaje do oregonského Bendu a založil tam svou značku prken Gerry Lopez Snowboards

↑  Čtyřicátník Bruce Irons dodnes brázdí vlny po celém světě a udivuje svými radikálními akrobatickými manévry

Zdílet