Byl střelcem, ale nepatřil k těm, kdo by si budovali slávu jen počtem padlých protivníků. Byl šerifem, ale nikdy se neschovával za hvězdu na vestě. A byl také kronikářem doby, kterou sám pomáhal formovat. William Barclay Bat Masterson představuje typ muže, pro něhož byla zbraň nástrojem práce, sportu i sebeobrany, ne symbolem násilí. Jeho život se odehrával na hraně mezi divokým Západem a světem, který už začínal chtít pravidla, zákony a řád.
Masterson vyrůstal v prostředí, kde se lov a střelba považovaly za základní dovednosti. Nešlo o exhibici, ale o přežití a o prestiž. Muž, který uměl střílet přesně a klidně, měl respekt. Právě tahle kombinace klidu, schopnosti mířit a ochoty riskovat z něj udělala postavu, která se dokázala pohybovat mezi lovci, hazardními hráči i zákonodárci.
Od lovu k zákonu
Narodil se v roce 1853 v Kanadě a na americký Západ přišel jako mladý muž v době, kdy se prérie rychle plnila dobytkem, železnicí i městy, jež rostla rychleji než jejich pravidla. Pracoval jako lovec bizonů a průvodce, poznal tvrdý život v otevřené krajině a naučil se zacházet se zbraní s jistotou, která nebyla okázalá, ale účinná. Právě lov a práce kolem dobytka mu daly pověst člověka, který se umí pohybovat v terénu a nenechá se rozhodit nebezpečím.
Když se později stal šerifem ve Ford County v Kansasu, přenesl tyto zkušenosti do služby zákonu. Nešlo o romantickou funkci; šerif v pohraničním městě musel zvládat opilé pistolníky, hazardní hráče i muže, kteří se nehodlali podřídit žádné autoritě. Masterson si vybudoval respekt spíš chladnou hlavou než rychlou rukou, i když byl připraven obojí použít, pokud bylo třeba.
Střelec bez mýtu
Na rozdíl od jiných pistolníků si Masterson nestavěl kariéru na legendách o soubojích. Později sám říkal, že počet lidí, které zabil, je výrazně menší, než tvrdily noviny. Uvědomoval si, že pověst funguje jako ochrana, ale zároveň chápal rozdíl mezi skutečností a příběhem. Právě tato jeho sebekontrola z něj udělala typ „sportovce se zbraní“ – muže, který bral střelbu jako dovednost, ne jako nástroj slávy.
Zbraň pro něj nebyla symbolem moci, ale pokračováním ruky. Patřila k jeho životu stejně jako kůň nebo klobouk. Střelba, lov i práce šerifa vytvářely jeden celek, ve kterém šlo především o rovnováhu mezi odvahou a rozvahou.
Přesun od koltu k peru
Když se Západ začal měnit a éra otevřených přestřelek ustupovala úřadům, soudům a městům s pevnými ulicemi, změnil se i Masterson. Přestěhoval se do New Yorku a stal se novinářem. Začal psát o boxu, politice i o lidech, které znal ze Západu. Právě tehdy se z něj stal svědek vlastní doby.
Jeho texty nebyly romantické pohádky o pistolnících. Psával o skutečných lidech, jejich slabostech i silných stránkách, o zákonu, který se nerodil snadno, a o světě, kde zbraň byla běžnou součástí každodennosti. Vyměnil kolt za pero, ale princip zůstal stejný: přesnost, klid a schopnost pojmenovat věci tak, jak jsou.
Muž mezi dvěma světy
Bat Masterson zemřel v roce 1921 u psacího stolu. Symbolicky tak uzavřel dráhu muže, který začínal v otevřené krajině a skončil v redakci velkoměsta. Jeho život ukazuje, že Západ nebyl jen místem násilí, ale také školou dovedností, sebeovládání a odpovědnosti.
Nebyl to hrdina filmových přestřelek, ale člověk, který chápal váhu zbraně i slova. Patřil k těm, kdo dokázali projít přechodem od divoké hranice k civilizaci bez toho, aby ztratil respekt ke krajině, kde vyrůstal, a k lidem, kteří ji obývali. V tom spočívá jeho skutečný odkaz: sportovec se zbraní, který pochopil, kdy ji odložit.