Nikdy v historii nebylo na trhu tolik typů běžkařské obuvi, skrz naskrz prošpikovaných technologickými finesami, experimenty s novými materiály, aplikací pokročilých výzkumů lidské anatomie, vše obuté do vyzrálého designu. Letitý běžkař obvykle ví, co potřebuje, a jde si za tím svým najisto; nová duše může v soudobé rozsáhlé nabídce zbloudile tápat. Takové snad přijde vhod soubor našich nejdůležitějších elementarit ohledně výběru toho pravého na – obě nohy.
Jak jsem zmínil v úvodním článku ABC běžeckých lyží, dlouhá léta platíval úzus začít svůj výběr běžkařského materiálu právě botami, jenž pak diktoval pořízení ostatních, už podmíněných částí vybavení (v pořadí vázání, následně lyže). Striktně, nejsem popíračem této tradice ani dnes, chcete-li ji dál ctít; jen snižuju její historickou důležitost: boty uživatelsky nevídaně zpohodlněly a vázání jsou dnes až na drobné výjimky vzájemně kompatibilní napříč značkami. Nového zákazníka netřeba nezbytně zatěžovat evolucí systémů vázání ani jemnými nuancemi kompatibility – obojím jej bezpečně provede každý zodpovědný prodejce vybavení.
Co ale platit nepřestává, ať boty padnou jak ulité. Lhostejno tedy, zda budete běžkařské boty kupovat jako první, či v setu už předtím zvoleného modelu lyží, je důležité, abyste si jejich tvar vyzkoušeli na nohou – a setrvali v nich (obuti do zapnutých a utažených) aspoň deset minut v prodejně – podobně, jako to platí u nákupu sjezdové obuvi.
Zcela stejně jako u běžeckých lyží, i boty se konstrukčně rozdělují na ty pro klasický styl běhu, bruslení, kombi, a podle výkonnostních tříd na závodní, sportovní a turistické. Závodní modely bývají minimalistické, superlehké, samý karbon, prakticky nezateplené – vážně nic pro dlouhé rekreační výlety. To sportovní modely nabízí rozumně víc komfortu i zateplení, a současně i vyspělé technologie pro stále velmi solidní výkonnost (nemálo amatérských lyžařů ve sportovních modelech regulérně závodí – přijdou je významně levněji). Turistické boty jsou pak zejména teplé, stabilní a pohodlné – to je jejich primární misí.
Bota pro klasický styl běhu je nízká jako běžecká maratónka (zdání její vysokosti je jen kamuflovaným kotníkovým krytím z prodyšného materiálu) a má ohebnou podešev pod špičkou nohy, aby lyžař mohl přenést veškerý impuls z chodidla přes lyži na sníh. Bruslící bota je naproti tomu nad kotník vysoká se stahovacím kotníkovým kloubem a v celé délce podrážky neohebně tuhá. Kombi bota (u závodních modelů označená skiatlon) je hybridem mezi dvěma zmíněnými typy pro kompromisní lyžování oběma styly.