Safra, špatná otázka. Správně měla znít, „lze vůbec něco převzít?“
S příchodem září jak na výstřel z Aurory vystartovaly podzimní doplatkové kampaně lyžařských sezónek. Nabídly mi příležitost v mnohém navázat na včerejší analýzu tatranského Gopassu a jen o pár týdnů starší analýzu vailského Epicu z perspektivy nedávno zde probíraného přístupu manipulace s prodejními uzávěrkami kampaní sezónek.
Budou se tu srovnávat podzimní výkopy obou produktů.
Ohleduplným eufemismem tu můžu mlžit, že to oba dělají rozdílně a po svém. O trochu víc zhurta – ale o to pravdivěji – však prohlašuju, že jeden to dělá šikovně a chytře, zatímco druhý hloupě. Tak rád bych nechal čtenáře až do konce článku v nehtohryzajícím napětí, který je který. Ach jo.
Lodivod jednoho koncernu toho při svých už stovkách veřejných vystoupení napovídal lidem moc – třeba to, že nemluví pravdu. Přesto jsem od něj za deset let, co je u kormidla, neslyšel věc, že ostatní to dělají blbě anebo že on je orlem mezi vránami. Vždyť co kdyby tomu uvěřili i ostatní lidi v jeho firmě. Marketéři, třeba.
Lodivod druhý absolvoval veřejných vystoupení zřejmě míň, zato najít mezi nimi nějaké, jež by nevyžadovalo zásah spindoktora, dá fušku. Fušku o dost větší, než narazit na lacinosti typu ostatní to robia zle, či jsme Mercedesem odvětví. Co hůř, těmto bludům nejspíš věří i lidi v jeho marketingu.
Zkraje tohoto týdne vypustili z tatranského think-tanku promo na podzimní doplatkovou verzi sezónek Gopass ve slovenské i české verzi, viz screenshoty vstupních webstránek níže;
Vše, o co se mi jedná, je uvnitř toho divně ozubeného růžového kolečka nahoře, které se snaží odjet pryč, nejspíš z nudy. Na můj vkus by mohlo být výraznější, včetně údaje uvnitř, ale to vem čert. Jde právě o onen údaj. Tatranský marketing právě vyhodil z okna dva měsíce cenného času. Té nejhodnotnější a jediné neobnovitelné komodity na světě.
Namísto aby si hrál s expiračními uzávěrkami a stimuloval tak své předprodeje, anebo alespoň nuance svých strategií začal testovat a tak se konečně začal něco učit… namísto toho vzkazuje zákazníkům: Hej vy! Klidně spěte, máte dva měsíce času, vaše peníze teď nechcem. Počkejte do konce října, třeba do té doby na vás zaklepe někdo jiný, schopnější, s nabídkou lepší hodnoty, než je ta naše.
Třeba někdo, kdo ve stejné době vyvěšuje tuhle fangli;
Nejnižší cena končí dnes, 5. září. Nečekej. Kup si SVOU Epic sezónku hned!
Při prokliku na web jste měli možnost 5. září uvidět výstrahu kapitálkami v řezu písma mohutnějším než logo, že ceny jsou garantovány jen do konce dne. (Srovnejte grafiku expiračního data zde s nudícím se odjíždějícím kolečkem Gopassu.)
Druhý den, 6. září, už cena poskočila, a vailští textaři naráz vágně prohlašují, že i tyhle ceny jsou garantovány jen po určitý – prozatím neznámý – čas.
Nikdo neřekne, jak dlouho, kolik bude skipas stát potom, a zda vůbec bude nějaké potom.
Přesto se pravděpodobně brzy objeví nová odatovaná expirace, po níž se cena opět skokově zvedne, opět nastane bezbarvé vágní období, a tak dál a dokola, až jednoho dne spadne klec konce kampaně.
Za dva měsíce, které Mercedesové branže prohodili oknem, získá vailský marketing několik schodů expiračních strategií testovaných na vlastních živých zákaznících. Schodů pečlivě měřených a pak zbytek roku vyhodnocovaných, aby se strategie mohla napřesrok ještě dál cizelovat. O těch strategiích já tady píšu články, které v TMR louskají. Hrách na stěnu.
Výsledek? V TMR se za dva měsíce nedozví NIC.
Nejspíš už všechno umí a znají, tak proč nezůstat u strategií aktuálních asi jako Lambada.
Předpokládám ale, že během těch plonkových dvou měsíců budou své zákazníky (kteří jim svým vytrvalým jarním nezájmem řekli pětkrát „ne“) spamovat sadou emailů stejných, jako na jaře, kdy během 4 týdnů přišlo lidem 5 stejných vzkazů. Šestý emailing šel lidem do schránek 1. září, opět prakticky stejný. Každý týden opakovaný, že by zákazníky čekalo 9 pozdravů za následující dva měsíce? Stále stejných, jak kladivem do hlavy?
Vail mimochodem neposílá nikomu nic. Schody kampaní jsou tak časté, drobné a nepravidelné, že byl anoncován jarní začátek předprodeje a basta. Pak snad jen může někdy na překvápko zavolat Lindsey – ale jinak se cenná trpělivost zákazníků se střediskovým emailingem šetří na stritkně cílený mobilní marketing právě ve středisku se pohybujícím návštěvníkům do kapes.
Oba koncerny pochopitelně anoncovaly své podzimní kampaně na socmédiích. Daimlerští takhle;
Nad tímto duchaplným vzkazem musel admin jasenského facebooku brainstormovat celé léto. Za povšimnutí stojí, že obecenstvu nařizuje, co MUSÍ udělat. Mimochodem, moderní psychologie přisuzuje nadužívání emotikonů stavu sebevědomí pisatele.
Ve Špindlu dlouhodobě chápou, že smajly na seriózním webu včetně socmediálního jsou podobně vhodné, jako fotit se do novin před stohy bankovek;
Opět důvtipný text statusu. A i zde admin lidem říká, co MAJÍ/MUSÍ udělat. Že by firemní stigma?
Pak je tu formulace „nejlepší cena“ – což je technicky nepravda; nejlepší cena byla jarní 4990. Ale kdo by se dneska mazal s pravdou. „Pravda je dobrá jen pro lidi bez fantazie,“ říkával pan skladatel Hapka.
Vail se svou nejlepší podzimní cenou naopak technicky MÁ PRAVDU, jelikož na podzim přišel s navýšením hodnoty o evropská střediska, ač jsou pro něj absolutně nezaujímavá.
Podívejme se na koncept vailského socmediálního statusu;
Smajly v US-and-A ještě neobjevili, anebo to zkrátka taky robía zle. Ta nemercedesová střediska, která připouštíte, že se máte co učit – na tomhle jediném statusu je toho ke studiu SPOUSTA. Co výraz, to šperk. Jak v dokonalé básni: ani jedno slovo není použito zbytečně, každé něco DŮLEŽITÉHO znamená. Geniální metaforické řešení copy i grafiky to celé podtrhuje.
Nejstručnější status ze všech tří toho vzkázal daleko nejvíc.
Marketingový drahokam, dokonale poplatný sofistikovanosti a obchodní mazanosti dvouměsíčního cyklu podzimní kampaně, s níž Vail teprve začal, kdežto tatranští ji už na startu odpískali. Kolik asi už během tohoto úvodního týdne prodali Epic sezónek (think 4-digit)? A kolikpak asi Gopassů?
Místo jediné pointy mě jich napadá víc, tak je nasázím, jak přichází na mysl.
Pes má oproti stejně velkému vlku až o 30 % nižší hmotnost mozku. Snížení hmotnosti je zapříčiněno dlouhodobým soužitím s člověkem. Změna hmotnosti nastala v důsledku závislosti psa na člověku a zhoršování jeho samostatnosti.
To, že někdo financuje svou firmu v oboru, ještě jej nečiní kompetentním obor a ostatní oborové hráče hodnotit. Kompetence vzniká i se projevuje jinak.
Staromódní žurnalistika, ještě než začala šetřit a babišovatět, znala profesi editora, jednu z klíčových. Ten svým krkem ručil za to, že ven z novin nevyjde žádný bullshit. TMR po mém soudu jak sůl potřebuje editora na kdejaký svůj marketingový výstup. Plus spindoktorskou pohotovost.
Těm, kdo věří, že jsou německými autobrandy svých odvětví a můžou si dovolit svůj marketing a svoje PR flinkat, posílám následující minutový biják. Jejich možné budoucí Déjà vu.
Protože já už jsem na vlastní oči viděl víc než dost ski společností, co šly do kytek. A tuším, že další jít uvidím.
https://youtu.be/s_AFVQRdLRY
Tom Řepík
Expertní textař tuzemského horského byznysu.
Analyzuje PR trendy pro jednoho z globálních lídrů branže.
Marketingový mentoring | copywriting | krizová komunikace v oboru
[Kontakt]