Pokud jde o opce, nejsou to grafy nebo fundamenty, ale peníze velkých hráčů, co hýbou opčními trhy. Open interest je tou dominantní veličinou, jež určuje dynamiku cenové aktivity a jež stojí za následování. Jak se vám zamlouvá takováto definice?
Vždycky, když se dostane nějaký trh na úroveň mnohaletých – či ještě líp historických – minim (častěji než dtto u maxim), spousta obchodníků i začínajících studentů začne opční verzi podkladového trhu studovat na denní bázi. Nic jiného je k tomu, zdá se, v podobné míře nedonutí.
Jako právě v těchto dnech v britské libře, třebas.
V průběhu svého denního screeningu trhu obvykle dospějí k podobnému názoru – víc než technické formace nebo fundamenty ovlivňují opční cenovou volatilitu spekulativní nájezdy velkých zvířat typu George Sorose, bank nebo investičních fondů, otáčejících v mnohdy nijak extra likdvidních opčních kontraktech pozice po stovkách nebo tisících lotů, něco pro malého tradera podobně utopického, jako chvíle osobní pozornosti od Demi Moore.
Netvrdím, že to tak není – a chce se mi dodat, že – BOHUŽEL. (Míněno, jak s těmi opcemi, tak s tou utopickou romancí s D.M.)
Mimochodem, tyhle uměle vyprodukované opční přesilovky obvykle netrvají příliš dlouho, a efektivně na ně zareagovat lze pouze bezprostředně potom, co nastanou – tedy pokud už držíte příslušnou „pojistnou“, jak já je nazývám, opci.
Long call v případě libry výše, například.
Dnes mi jde ale o krapet odlišnou věc.
Všiml jsem si, že mí studenti si čím dál častěji zvykají dominantně se orientovat v opčním trhu na základě absolutního OI čísla v domnění, že to jim férově indikuje vhodnou likviditu.
Pozor na takovou zákeřně zakamuflovanou past. Je opravdu nezbytné studovat cenovou aktivitu hloub a poctivěji, věřte mi.
Vzpomínám si na jeden cenový incident několik let zpátky v Comex zlatě, v nějakém lichém, nijak populárním opčním kontraktním měsíci. Tehdy naráz trh začal vykazovat OI absurdních 65 tisíc zobchodovaných kontraktů, naprosto mimo proporce běžného OI v tomto segmentu. K překvapení snad všech, kdo opční trh Comex zlata tehdy sledovali.
Když jsem věc začal studovat blíž, zjistil jsem, že během jediného dne NĚKDO nakoupil asi 60 tisíc opčních lotů.
Je jasné, že v takových případech nikdo z nás zvenčí najisto neví, KDO za akcí stojí. A současně kdekomu vrtá hlavou, že to musí být „někdo, kdo NĚCO ví“.
Něco, co se jistě brzy stane a on na tom vydělá jmění.
A proč se tedy nepokusit nesvézt se na sever s ním, byť nákupem o mnoho, mnoho výš, než onen tajemný pan Někdo.
Sám nikdy takovouhle věc, doufám, neudělám a nedoporučuju to zkoušet ani nikomu z vás.
Není snad zjevné, proč?
Vždyť aby ten domnělý insider, který „něco“ ví, dokázal svých 60 tisíc lotů zlata nakoupit, musel mu je nějaký neméně významný hráč prodat.
A nevěděl tedy ten taky nějaké své „něco“, jen opačného? Nejspíš ano.
Vzpomněl jsem tu ten zlatý opční incident proto, že jsem tehdy trh nepřestal sledovat do konce opčního kontraktu.
A jak už nejspíš tušíte pointu – nezávisle co kdo z účastníků té mamutí transakce věděl, nakoupené opce skončily jako 90+ % všech opcí ostatních.
Vyexpirovaly bezcenné.
Tom
P.S. Pokud někdo paranoidně nabyde mylného dojmu, že tu skrytě naznačuju cosi o nakupování zlata ve futures nebo long call opcích, a zareaguje na to nákupním chováním svým, měl by mazat pod studenou sprchu. Osobně jsem dlouhodobě skeptikem v segmentu zlata a pokud doporučuju něco, tak na tenhle v bublině přefouknutý, kdysi staromódně spolehlivý a tradiční „fly-to-safety“ trh nesahat a na obchodníky se zlatým deštěm pouštět vzteklinou nakažené čokly, jakmile se objeví u vašich dveří.
A prohlašuju to navzdory tomu, že CNBC TV, líp známá pod zkratkou Can-Never-Be-Correct TV (resp. její prodejná přitakávačka The Street Jima Cramera), včera odvysílala doporučení shortovat (či aspoň nenakupovat!) zlato, a to i všem krvácejícím long býkům.
Tož pro jednou tuhle Džimovu Ulici poslechněte a nechte si ruce za zády, oukej?