Dokud mám důvod považovat se za přiměřeně zdravého, seznam mých snů/přání zaměřených na cokoli vnějšího je strohý. Jednou z těch několika (zdánlivých) obyčejností, co bych rád, je ochočit si krkavce/havrana.
Odjakživa mě fascinuje apriorní jednostranná negativita, s jakou je tento tvor univerzálně vnímán.
Havran to schytává už v antických pověstech. Apollón, bůh Slunce, jej jednou poslal pro vodu, havran ale cestou objevil strom s nezralými fíky. Rozhodl se počkat pod ním, než dozrají, a teprve až se jich namlsal, šel řešit tu vodu. Nic, co by neudělal i kdekdo z nás, ne? Bůh jej ale za trest přemístil na oblohu jako souhvězdí Havrana (Korax), kde mu Hydra brání v napití se z Poháru (Crater). Dost divnej zlatej padák, podle mě.
V řadě pohádek má havran roli proklaté lidské bytosti, typicky zlé. Koho hned nenepadne Rumburak?
Němci například neříkají krást jako straka, ale krást jako havran. Na Islandu zase prý, že když děti budou používat havraní brk k pití, vyrostou z nich – uhodli jste – zloději.
A když jsem náhodou objevil motiv havrana v erbu jednoho z českých měst, ani už mě nepřekvapilo, že se muselo jednat o – Protivín.
Přitom jde o tvory inteligentnější a komplikovanější, než kolik o nich tušíme. Což se ostatně týká většiny zvířat. (Kromě sousedovic čokla, vážně blbýho jak troky.)
Jsou zdokumentovány experimenty, potvrzující překvapivě vysokou havraní inteligenci. Rozeznávají se mezi sebou na pohled – na video se svými rodovými příslušníky se při testech vydrželi dívat významně déle, než na videozáběry cizích havranů. Přičemž k identifikaci jim neslouží jen vzhled, ale i vzorce chování – z fotografií své příbuzné nepoznávají, z videa ano.
Ačkoli tu u nás havrany vidíme celý rok dokola, nejsou to titíž – naši tuzemští odlétají zimovat do teplejší Francie, do tepla naší zimy zase přilétají havrani z Ruska. (Asi aby uvolnili prostor – tučnákům?)
Neumím vysvětlit, co mě na představě (pokusit se) ochočit si havrana tolik láká. Nejspíš, že odjakživa byl jakýmsi černým koněm zvířecí říše. A černí koně mívají mou pozornost. Plus, je to jako s láskou či jinou vášní – ty taky člověk nedokáže racionalizovat. Naštěstí.
Máte-li někdo praktické zkušenosti a/nebo kontakty, jež by mi pomohly si mé černé přání začít plnit, rád od vás uslyším.