Jak běžecký lyžař se soutěžními ambicemi přechází v průběhu své sezóny z tréninkového období do závodního, začíná pro něj být čím dál důležitější dostatečný odpočinek a regenerace, aby mohl podávat nejlepší možné výkony.
Běžkaři, kteří závodí prakticky každý víkend, mívají tendenci během svých prvních soutěží stále naplno trénovat, aby si prodloužili fázi budování kondice; jakmile se ale přiblíží vrcholné akce sezóny, nejvyšší prioritou začíná být cítit se v závodní dny v dobré fyzické pohodě. Nebývá to pro ně nic snadného; dokonce i vrcholoví lyžaři objíždějící týden co týden své mezinárodní soutěže padají do pomyslné vlastní pasti a nezřídka i onemocní, pokud se nenaučí pravidelně sledovat, jak se jejich organismus cítí den po dni, a včas na to adekvátně reagovat. Jde doslova o jedno z nejjemnějších tajemství soutěžního i kondičního sportu – a něco, co si obvykle vyžaduje roky zkušeností, pozorného sebesledování a učení se naslouchat signálům vlastního těla.
Dlouhodobě přebývat ve stádiu únavy nejenže limituje sportovcův soutěžní výkon, ale zabraňuje i kondičním přírůstkům z tréninku a závodů. Proto je tak důležité vnímavě monitorovat stav svého organismu a chápat, co které symptomy znamenají a jak s nimi nakládat.
Jedním z nejběžnějších způsobů kontroly svého stavu je ten, který zná a možná i praktikuje každý zanícenější sportovec – ranní test klidové tepové frekvence (TF). Nicméně mnoha soutěžním sportovcům, kteří frekventovaně přejíždí či létají ze soutěže na soutěž, často formou dlouhého cestování přes noc, dokáže takový hektický režim hodnoty jejich ranní TF řádně rozházet a jejich vypovídací hodnotu do jisté míry rozmazat.
Řešením takové situace může být alternativní ortostatický test TF. Může mít řadu podob, například: změření klidové TF vleže, vzápětí vstát a udělat 30 dřepů, následně si opět lehnout a změřit si, jak se srdeční tep zklidní během první minuty v opětovném klidu v leže. Pro většinu aktivních sportovců bude takovýto test mnohem čitelnějším indikátorem unaveného organismu, než si v určitou ranní hodinu automaticky změřit tep na svém nevyspalém těle jenom proto, že to tak dělají stále.
Když bude organismus trénovaného sportovce unavený, jeho tep vylétne po třiceti dřepech mnohem výš než za obvyklých okolností a těžko se během minuty vrátí zpět ke klidovým hodnotám. Bude-li tentýž organismus zdráv, zregenerovaný a odpočatý, měl by se během minuty vrátit na výchozí klidovou úroveň. Regeneruje-li organismus v těchto ortostatických testech rychle, je to věrohodná známka toho, že tělo sportovce je připraveno závodit a dobře odpočato k tomu, aby se dokázalo v soutěži vydat až ke svým funkčním limitům.
Dalším ze způsobů sledování svého stavu, běžně využívaným vrcholovými závodníky, je měření a zaznamenávání si tepových frekvencí a laktátových hodnot z aktivit na sněhu. Pravidelné nošení měřicího hrudního pásu během tréninků i závodů je dobrým způsobem zaznamenávání si, jak se sportovec cítí. Typicky se děje toto: když je organismus unavený, TF se dostane výš než obvykle i při nízkointenzivním lyžování – ale nedostane se tak vysoko jako obvykle, když sportovec zapne na plný plyn, ať při tréninku nebo v závodě. To samé platí i pro laktát.
Když je lyžař zregenerovaný a odpočatý, křivka jeho vzrostlé TF v závodech nebo těžkých intervalech bude zřetelně vysoká, snadno rozpoznatelná od aerobních hladin. Unavený a nezregenerovaný lyžař těžko donutí svůj organismus do svých běžných maxim, takže relativně nízká laktátová křivka v průběhu závodu indikuje zbytkovou únavu v organismu.
Vedle všech těchto možností sofistikovaného monitoringu, skladování dat a jejich vyhodnocování existuje ještě jedna tristní metoda, kterou využívá překvapivě mnoho zkušených sportovců, včetně vrcholových – test do schodů. Jednoduše: když sportovec vyjde či vyběhne schody do patra a cítí únavu v nohou, je pravděpodobné, že není dobře odpočat. Pokud je vyběhne a cítí se dobře, jeho organismus je připraven závodit. Vím, jak to zní primitivně, ale jde o dobře známý způsob, který používali dřívější závodníci ve Světovém poháru a používají jej i ti současní – nezávisle na jejich dalších laktátových a tepových měřeních.
Třeba si čtenář nějaký ze způsobů vybere a tento mu pomůže stát na startu soutěže s vědomím, že jeho organismus je připraven k výkonu.