Běžkařova hůl je zakončena titěrným kovovým bodcem na tenkém plátku plastu – částmi tak malými, že je snadno schováte v zavřené pěsti ruky. Nejspíš žádný jiný tak mrňavý kousek výbavy neumí způsobit běžkařům na trati tolik otravných trablí, když se věci pokazí.
Lhostejno, zda jste zaznamenali, že vám před chvílí košíček hole přišlápl a utrhl soupeř v zápalu těsného boje, anebo naráz nejste schopni se z hole odrazit a ta se vám zapichuje hluboko do urolbovaného okraje trati, či naopak s podezřelou pravidelností ustřeluje na ledovatém povrchu – hned neomylně víte, že s vaším náčiním je něco špatně.
Košíčky holí existují v bezpočtu tvarů a velikostí, včetně odlišných způsobů připevnění k holi. Ať už máte košíčky šroubovací či násuvné a lepené, je důležité správně vnímat funkce jednotlivých částí vaší běžecké hole. Stejně jako pochopit efekt, který má váš košíček na důležitý předpoklad dobré výkonnosti vaší hole – její švih.
Ke švihu – či zpětnému švihu – výrobci holí často referují, když se snaží marketingově vyzdvihovat efektivitu příslušného modelu; jde o míru námahy, kterou potřebujete vyvinout k plynulému přemístění právě vzadu za tělem zapíchlé hole zpět dopředu před vás, abyste mohli začít nový odpich. Baseballové pálky nebo golfové hole nabízí další relevantní příklady důležitosti efektivního švihu. Baseballoví pálkaři se běžně rozcvičují s kruhovým závažím nasazeným na pálku; golfisti si zase zkouší švih se dvěma holemi v rukou. V obou případech si záměrně zvyšují švihovou hmotnost nářadí, aby při vlastní hře mohli provést naráz pocitově lehký švih co nejdynamičtěji.
Běžecké hole dosahují dobrého pocitového švihu dvěma způsoby: (1) tvarovým zkosením průřezu vlastního těla hole a (2) tvarem, velikostí a hmotností jejího košíčku. Přičemž jen s druhým z těchto faktorů může lyžař manipulovat – proto je důležité vybavit konce svých holí typem košíčku vyhovujícím sněhovému povrchu, na němž bude aktuálně lyžovat.
Většina značek holí nabízí sortiment svých košíčků v aspoň třech základních velikostech – nejmenší pro ty nejtvrdší umrzlé podmínky, největší pro měkký a hluboký sníh a prostřední do (zjednodušeně řečeno) standardních podmínek. Největší soudobé košíčky do prašanu nesahají ani po příslovečné kotníky velkým talířům holí z časů o pár dekád zpět, plochou připomínajících lívanec – přesto jsou dost velké na to, aby poskytly holi v měkké sněhové podmínce adekvátní oporu při odrazu, současně však mají nezanedbatelný negativní vliv na pocitový zpětný švih hole. Uživatelské dilema tu visí ve vzduchu – vyměňte košíčky za menší pro akčnější švih, a neodrazíte se: energii ušetřenou lehčím švihem vám násobně zdaní do hluboké kypré břečky se bořící konce holí. (Své o tom ví třeba elitní lyžařští orienťáci, kteří s velkými košíčky potřebují závodit.)
Nejnovější generace holí bývají vybavovány snadno demontovatelnými šroubovacími košíčky, díky nimž si je vyměníte během vteřin. U tradiční staromódní verze, kde je účastno tepelně rozpustné lepidlo, je výměna košíčků záležitostí řádově několika hodin, uvažujeme-li stav, kdy je hůl opět připravena k plnohodnotnému lyžování. Dejte pozor na to, na jaký průměr spodního konce tubusu hole jsou lepené košíčky dimenzovány – běžně se liší pro průměry tubusů 8, 9 a 10 mm. Rozměry pro tubus i košíček se pochopitelně musí bezpodmínečně shodovat.
Nemáte-li moderní šroubovací košíčky, vyměnit tradiční lepené za jiné lze několika způsoby. Nejlepší, a proto preferovanou cestou je výměna za použití horké až vroucí vody. Což současně bývá nejtěžší k provedení v soutěžním dni na nějakém odlehlém místě. Nejdříve uvedete do varu konvici vody, do níž zcela ponoříte starý košíček přilepený na holi. Během minuty lepidlo roztaje a dovolí vám košíček rukou, případně kleštěmi, stáhnout. Vlastní tělo hole by mělo samo o sobě zůstat na spodním konci během výměny stále horké, což vám umožní snáz nasadit a přilepit nový košíček.
Pokud nemáte k dispozici horkou vodu, použijte horkovzdušnou pistoli. Tou při zahřívání spodního konce hole stále pohybujte, zatímco holí otáčíte kolem své osy dokola. Pistoli držte asi dvacet centimetrů od hole, abyste nadměrným teplem nepoškodili její konstrukční vlastnosti. Jakmile ucítíte, že přilepený košíček povolil, přímočarým pohybem jej stáhněte z hole dolů. Není vhodné košíčkem kroutit – u holí s přidanými karbonovými vlákny by mohlo dojít k poškození jejich tkaniva a snížení pevnosti hole nebo její délkové či tvarové deformaci. Výměna košíčku pomocí horkovzdušné pistole je nejběžnějším způsobem v polních podmínkách na závodech.
Doslova posledním způsobem co do preference je výměna za použití plamene. Pistoli na plynový plamen bude mít k dispozici opět řada trenérů na závodech – zejména tam, kde se závodí klasickou technikou. Postup výměny košíčku je stejný jako u verze použití horkovzdušné pistole, ačkoli přímý plamen produkuje výrazně vyšší teplotu – je tedy na místě značná opatrnost a koncentrace na práci, bezpochyby i jistý stupeň umu a zkušeností práce s otevřeným ohněm na lyžařském materiálu.
Když je nejhůř a nemáte pro sejmutí poškozeného košíčku v terénu žádnou tepelnou pistoli, o vřící vodě nemluvě, funguje výfuk nastartovaného auta. Vždy však ve volném prostranství, nikdy v garáži!
Pro nasazení nového košíčku a jeho zalepení si nejdřív nahřejte trochu lepidla nástrojem, jejž máte k dispozici. Některé značky prodávají specifické lepidlo na hole, ale jakékoli standardní lepidlo vhodné na plastové povrchy bude plně funkční (třeba tradiční Chemopren). Naneste trochu roztaveného lepidla na konec tubusu hole a nasaďte nový košíček. Zatlačte oproti tvrdé podlaze či jiné pevné podložce, ať se ujistíte, že tubus hole dosedl na dno košíčku. Nasaďte si na ruku poutko a uživatelsky švihněte holí jako při jízdě, abyste se ujistili, že košíček máte správně nasazen v předozadním směru – případné odchylky lze okamžitě za ještě měkkého lepidla směrově korigovat. Chvíli v plném závěsu do hole vydržte a kontrolujte, zda košíček zůstává ve správné předozadní pozici bez směrového vychýlení. Pak jen nechte nově osazený košíček na holi zcela vychladnout předtím, než s holí vyrazíte lyžovat.
Pro letní jízdy na kolečkových lyžích vždy používejte hole s tvrdými hroty z karbidu. Bodce holí se používáním tupí, proto je čas od času nechte naostřit na diamantové brusce. Malý zapalovač, trocha lepidla a náhradní bodce na hole trvale uložené v ledvince vašeho bidonu s pitím vám – tak jako mně už několikrát – mohou zachránit dlouhou tréninkovou vyjížďku na kolcích.
↑ Lyžařští orienťáci standardně používají na svých závodních holích velké košíčky // YouTube
↑ Pro sejmutí starého košíčku z hole jej ponořte celý na cca 1 minutu do vařící vody // YouTube