Plešivec se chce lišit

Písmo: A ++ A --

Nejmladší krušnohorský skiresort letos na jaře uzavřel svou třetí sezónu jako druhou nejhorší ze tří špatných. Ani v jedné ještě nedokázali otevřít o vánočních svátcích.

Letos zprovoznili první sjezdovku až v polovině ledna, přičemž areál kompletně otevřeli až v závěrečném lednovém týdnu. V únoru, navzdory relativně dobrým sněhovým podmínkám, zaznamenal už kompletně otevřený areál 30% pokles návštěvnosti oproti únoru loňskému. Šéf skiareálu Petr Voráček to přičítá faktu, že ve městech pod horami panovalo teplé, vpravdě jarní počasí, rašily pupeny na stromech a vyjížděli první cyklisti. Od poloviny března, kdy skončily turnusy jarních prázdnin, se středisko vylidnilo zcela, navzdory snad nejlepším sněhovým podmínkám v sezóně. Po Velikonocích koncem března Plešivec provoz uzavřel.

Letos měli otevřeno 72 dní, přičemž v plném provozu byli 65 dní – zhruba o třetinu méně, než by potřebovali k dosažení kýženého ekonomického bodu zlomu, jenž Petr Voráček odhaduje na 90 dní. Celková návštěvnost skiareálu poklesla v meziročním srovnání s předchozí (rovněž nedobrou) zimní sezónou o 18 %. Struktura plešivecké návštěvnosti je typická pro příhraniční hory: 65 % hosté z ČR (nejsilnější tuzemské návštěvnické lokality: domovské Karlovarsko, Severní Čechy od Plešivce po Ústí nad Labem, Praha a Plzeňsko), 30 % Němci, 5 % mix ostatních národností.

Vzhledem k dosavadní nízké zatravněnosti sjezdovek mladý areál potřebuje na svých svazích až 50cm vrstvu technického sněhu, než je ochotný sjezdovky otevřít. K tomu dodává Petr Voráček: „Nikdy se nechceme účastnit mně málo pochopitelných pseudo-dostihů, který skiareál v oblasti bude deklarovat otevření provozu jako první, i když to znamená třeba jen dětský svah a minivrstvu sněhu bez dobrého podkladu, plnou kamenů a bláta. Naší ambicí je, aby lidi vnímali Plešivec jako v mnohém odlišný kopec, který když je otevřený, nabízí hodnotné lyžování, které má všude ve světě – i u nás – svou cenovku.“

Plesivec 31.12.2015 a

Plesivec 31.12.2015

Jak prozrazuje záběr na silvestrovské svahy plešiveckého areálu, na přelomu roku plešivečtí začali nanovo zasněžovat hnědý kopec poté, co jim veškeré v prosinci nasněžené zásoby uplavaly vinou teplých dešťů. Toužebně očekávané lednové ochlazení však doprovázel silný vítr, jenž umělý sníh ještě ze vzduchu odnášel do vysokého lesa za okraji sjezdovek.

Nakonec na kritickou vrchní strmou pasáž plešiveckého kopce povolali bagr, aby během 4 dní odpracoval 40 motohodin vracení nasněžených zásob z lesa zpět na svah. Neustálé změny směrů větru hlídaly ve dne i v noci čtyřčlenné zasněžovací směny, jichž se účastnil i ředitel sám. Ten vzpomíná: „Zasněžování je určitě nejtěžší práce v areálu. Když za noc přesouváte z důvodu měnícího se větru již potřetí kanóny o 30 metrů, ručně přetahujete hadice, kabely, povrch je ledovatý, takže pouze boty s hroty vás udrží, bičuje vás vítr, říkáte si, počkáme, až se počasí uklidní. Ale hned vzápětí si uvědomíte, že to vlastně nejde, že i ti kluci co jsou tam s vámi musí vědět, že se o vás můžou kdykoliv opřít a tak se pokračuje dál, protože každá hodina je důležitá. A slovník, ten je protkán nejpeprnějšími výrazy, protože tak si člověk hodně uleví.

Plesivec 28.12.2015

Plesivec 22.1.2016

Vždy k 25. předchozího měsíce musíme rezervovat kapacitu elektrické energie, tedy jaký maximální okamžitý odběr v následujícím měsíci můžeme čerpat. Za tuto rezervaci se platí poplatek (186,- Kč za 1 kW a je jedno, jestli elektřinu odebereme, nebo ne). Letos 25. března, kdy bylo 15 stupňů, jsme rozhodli, že je zimní sezóna ukončena, a už jsme elektřinu pro lanové dráhy neobjednávali. Pokud bychom pak spustili lanovky, zaplatili bychom za každou překročenou kW okamžitého odběru, byť by k tomu došlo třeba jen jednou v daném měsíci, pokutu 790,- Kč (odhad u jedné lanovky 250 tisíc) plus daný odběr. Je to z důvodu toho, že jsme velkoodběratelé elektrické energie. Jsou lyžařské areály, které odebírají proud přes hodiny, takže platí za elektřinu, kterou momentálně odeberou. Pokud měly zavřeno a pak se rozhodnou na 3 dny otevřít, není to pro ně žádný problém, rezervaci neřeší.

Co se týče vody, máme vybudované retenční nádrže a maximální povolený odběr jak vteřinový, tak celoroční, (nebo spíše na sezónu), které máme stanoveny Odborem životního prostředí (máme v čerpací stanici instalované průtokoměry pro měření odebrané vody). To znamená, že nemůžeme najednou zasněžovat celý areál, a to z důvodu, že tyto hodnoty byly orgány stanoveny už při žádosti o povolení a na tyto hodnoty byla vybudována čerpací stanice.

Sněhová děla máme mezi 15 až 25 kW, ale to není ta největší energetická náročnost, tou je čerpací stanice. Ta naše má 2 podávací čerpadla, 2 čerpadla pro chladicí věže, 2 hlavní čerpadla, kompresory celkem cca 1300 kW, k tomu děla a zasněžovací tyče (každé cca 2 kW), každá podzemní šachta je celou zimu vytápěna (máme jich 90), takže zasněžování je pro Plešivec velice energeticky náročné – zejména letos, kdy byla skoro každý týden obleva a minimum přírodního sněhu.

Plesivec skimapa

K výstavbě a vedení lyžařského střediska jsem přišel z golfového byznysu. Z něj jsem byl zvyklý na několik věcí. Předně, že ta hra má pravidla – předem známá, srozumitelná, vynutitelná. Potom, že hráči jsou si na hřišti naráz všichni rovni – nezávisle na jejich sociálním postavení v civilních životech. Liší se jen svou vůlí, sebedůvěrou, pracovitostí, zručností a nadáním. A nakonec, že golfoví klienti respektují nahodilost počasí jako běžný životní fakt, který lze stěží ovlivnit a který jim nemůže zkazit očekávanou kvalitu prožitku ze hry. Nerad připouštím, že u určité části lyžařských klientů tuto nezbytnou velkorysost postrádám. Jak golf, tak lyžování jsou přírodními sporty ve stejném počasí. Když prší, golfista buď nepřijede, anebo ano a akceptuje podmínky. Lyžař, když prší, tak opět buď nepřijede, anebo ano – ale někteří si okolnosti asi neuvědomují a tak mají tendenci si stěžovat na cokoli od kvality sněhu po jeho úpravu, k níž jsou za tepla a mokra velmi omezené možnosti,“ zamýšlí se Petr Voráček.

Související články na blogu zde.

Tom Řepík
Expertní textař tuzemského horského byznysu.
Analyzuje PR trendy pro jednoho z globálních lídrů branže.
Marketingový mentoring | copywriting | krizová komunikace v oboru
Grafika: Skiareál Plešivec
Vyšlo v tištěném lyžařském magazínu SNOW 96, 2016