Existují sportovci, kteří ovládnou jeden svět své disciplíny a zůstanou v něm. A pak jsou ti druzí, vzácnější, kteří se v něm nezdrží. Ne proto, že by nemohli, ale protože jejich schopnosti přesahují jeho hranice. Příběh Tove Alexandersson patří k

Spánek se nedá natrénovat. Nedá se urychlit ani obejít. A přesto právě on rozhoduje o tom, co z tréninku skutečně zůstane. Ve světě sportu se o něm mluví tiše, téměř bokem, jako by šlo o samozřejmost, která se nějak vyřeší

Lyžování se v posledních letech prodává jako bezpečně řízený prostor. Upravené tratě, lavinová kontrola, jasná pravidla. Jenže letošní zima v Alpách i za oceánem znovu připomněla, že hory fungují podle vlastních zákonů. A že hranice mezi „areálem“ a skutečným terénem

Hory, kde sníh formuje životy a osudy, zažily století proměn. Od vojenských tréninků přes masový rozmach po kolaps a nové začátky – japonské lyžování je příběhem vytrvalosti, překvapení a tajemství, která čekají na každého, kdo se odváží vstoupit do jeho

V Americe denní skipas často stojí víc než víkendový pobyt v menším alpském středisku – a přesto se lidé na svahy hrnou. Evropané nad tím kroutí hlavou, studenti a příležitostní lyžaři hledají kompromis. Denní ceny tak nejen určují, kdo na

Parkování má jednu zvláštní vlastnost: nikdy není jen o parkování. Je to vždycky spor o prostor, který už někdo považuje za svůj, a jiný ho bere jako samozřejmý. O metr asfaltu, kus krajnice, pruh u silnice. O to, kdo přijel

Nová studie o pobytu v horké vodě po zátěži mi oživila (vcelku pekelné) vzpomínky z mého sportovního mládí, kdy jsem pravidelně roztápěl vojenskou maringotkovou saunu, abychom se do ní po tréninku zavřeli a testovali, kdo vydrží víc. Předmětná studie, publikovaná

Na konci února jsem publikoval text s provokativním titulkem Když lyžař zabije: Odpovědnost na svahu není hra. Téma vyvolalo živou debatu. Někteří čtenáři v něm viděli potřebnou připomínku reality, jiní spíš filozofickou úvahu, možná až přehnanou. V té chvíli šlo

Mnozí z nás i z vlastní zkušenosti ví, že ve vysoké nadmořské výšce se zhoršují kognitivní funkce. Dosud však není zcela jasné proč. V roce 1925 přišel významný fyziolog Joseph Barcroft, který se právě vrátil z průkopnické výzkumné výpravy do