Kdyby neměl tak hodně rád pití (a fakt myslím HODNĚ) – a ještě asi kdyby byl celoživotním fitnessákem na zrní, karotce a minerálce a taky kdyby měl na zádech plechový štítek s vyraženým nápisem Sďélano v UCCP – dožil by se letos pan Francis Albert Sinatra svých jednostošestých narozenin. Otázkou je, proč ale.
Pokud bych si směl do vyhnanství na pustý ostrov vzít muziku jediného interpreta (abych měl, doufám, co pouštět týmu švédských plážových volejbalistek, vyhnaných tam taky), vzal bych si alba Franka Sinatry.
Nevybavuju si lepší příklad někoho, komu bylo shůry tak štědře přáno. On své písně nezpíval, jen je mimoděk vyprávěl.
Barvě jeho očí, jež mu dala celoživotní přezdívku, mohl na plátně konkurovat snad jen pohled Paula Newmana.
Nikdy neskrýval svou celoživotní vášeň k pití, zejména tomu od pana Jacka Daniela z Tennessee. Často je ve filmech a záznamech z koncertů zachycený s drinkem, a rozhodně nejde o rekvizitu.
Cit. Frank Sinatra: „Je mi líto lidí, co nepijou, protože to, jak jim bude ráno po probuzení, zůstane nejlepší částí jejich dne. Alkohol je možná nepřítelem člověka, ale podle bible mám svého nepřítele milovat.“
Frank miloval Jacka a Jack miloval Franka. Jejich vztah šel až za hrob; nejenomže byl mistr pochovaný s lahví JD v kapse, ale firma nabízí jednu ze svých prémiových produkcí pod jeho jménem jako samostatný brand, Jack Daniel’s Sinatra Select. Lahev za 200 babek.
Pár let je na trhu zajímavá kniha jeho poslední ženy Barbary o životě s panem Ol‘ Blue Eyes. Potvrzuje, co bylo veřejným tajemstvím – pod pozlátkem charismatického romantika a sukničkáře, silně vonícího po levandulích a obsedantně čistotného (prý 12 sprch denně) byl ukryt démon zuřivého neurvalce, sotva se dotkl pití.
Když spolu začali chodit, Frank Barbaře zakázal kouřit, protože mu to připadalo neženské. Ona přestala, Frank svým camelkám holdoval dál. Když ho spatřila s lahví, utíkala z jeho společnosti a zamykala se před ním.
Kniha v mnohém potvrzuje nejpravdivější z lidských životních zákonů – věci bývají jinak, než se jeví.
Mám rád tuhle neohranou Sinatrovku z roku 1959 z filmu A Hole in the Head. Rok na to na stejnou melodii nahrál píseň do vítězné prezidentské kampaně svého přítele Johna Kennedyho.
Oops there goes a billion kilowatt dam!