Když v létě začínal staronový magazín Reportér, skrz lidi stojící za projektem jsem tušil, že by mohlo jít o žurnalistický závan čerstvého vzduchu. Zatím z něj nejsem zklamaný. V prosincovém čísle jsem v něm našel reportáž o člověku, kterého mám mimořádně rád. Úplně mi to rozsvítilo den.
Mořeplavec Rudolf Krautschneider, na svůj věk (72) extrémně vitální člověk, teď v prosinci vyrazil ve vlastnoručně postaveném voru na 7měsíční plavbu k Americe a zpátky. Oceán přeplul už 15x, vždy na vlastních lodích.
Chlapík s bohatým vnitřním světem, co vychodil 7 tříd základní školy, mluví osmi jazyky a celý život si dělá, co chce. Když se zrovna někde neplaví, živí se dřevorubectvím. Jeho zemitá moudrost je mi inspirací od doby, kdy jsem ho poznal.
Pár volných citací z povedené reportáže Tomáše Poláčka: Kdyby mě zítra zavřeli na 5 let do basy, krom stesku po dětech s tím nemám problém. Ještě bych poprosil o samotku – ta by pro mě byla nejlepší. Klidně půjdu bydlet do maringotky, děti by byly pro – vždyť k čemu potřebují sebelepší pokoj? Když můžou mít venku každý den oheň, tak jim lepší dětství nemůžu připravit. Největší průšvih je nechat děti žít trvale jen v nadbytku. Aspoň občas by měly mít hlad.
Půlhodinka rozhodně ne ztraceného času s RK