88, piano věk

Vzdor své předpojatosti pro lyžařskou videoprodukci Vailu i letitému respektu k filmařině kanadského Whistleru, každoročně hledám – a obvykle nacházím – nějaký skutečný drahokam. Ačkoli sněhová sezóna ještě neskončila, naprostá většina promo videí 2014/15 je už zveřejněna. Z klipů, jež jsem doposud viděl, je mým osobním favoritem následující film. Oslovil mě tolik, že si paradoxně přeju, abych už nic lepšího letos neobjevil.

Promo video kanadského střediska Mt. Norquay z oblasti národního parku Banff v Albertě se v ničem nepříčí posledním trendům lyžařské videoprodukce: vypráví silný příběh skutečné osoby, typicky rezidenta střediska, jenž vlastní krom svého opravdového jména taky pusu a mozek, a má co říct. (Konfrontujte se smutnou realitou spousty zejména tuzemských videí s absencí kloudného slova/myšlenky, zato s o to vysmaženějším hudebním rámusem.)

Emotivní příběh Eddieho Huntera začíná v roce 1926 – kdy se narodil i kdy vzniklo středisko Mt. Norquay, první v oblasti scénického Banffu. V něm Ed celý svůj 88letý život odlyžoval a svou vášeň převedl na své děti, nyní i vnoučata. V resortu má po sobě pojmenovanou sjezdovku.

Je mu 88, stejně jako klavírních kláves. Některé své roky považuje za tmavé, jiné světlé; dohromady však tvořící harmonický život. Jak hudba z dobře naladěného piana.

(Nechávám stranou přání se Eddieho požehnaného věku vůbec dožít, natož být schopen aktivně lyžovat.)

V mých očích, drahokam mezi lyžařskými videi 2014/15.

Přejít nahoru