Amerika podobnou sezónu dlouho nepamatuje; bylo buď moc teplo, nebo příliš zima. Buď málo sněhu, nebo až moc. Happy end: navzdory extrémům, většina středisek zažila naprůměrnou zimu, některá dokonce rekordní.
Podobně bláznivou zimu Amerika dlouho nepamatuje, pokujd vůbec kdy. Extrémní teplo a sucho na západním pobřeží, už čtvrtý rok v řadě. Na východě kontinentu historicky přehršel sněhu, avšak i krutého mrazu, celých 6 týdnů uprostřed zimy. Na obou březích se tak nelyžovalo podle představ, z rozdílných příčin. Moc teplo a málo sněhu vs. moc zima a paralyzující závěje na druhém konci země.
Západní pobřeží: teplo a sucho
Po čtyřech abnormálně suchých letech začala zima v Kalifornii slibně: zkraje prosince štědře nasněžilo a prakticky každý resort dokázal komfortně otevřít před Vánoci na základě jen přírodní nadílky. Jenže tenhle přírodní sníh stejně rychle roztál. Leden 2015 tu byl nejsušším a nejteplejším měsícem za velmi dlouhou historii. Sierra Nevada obdržela jen 2 % dlouhodobě normálních srážek a průměrná lednová teplota tu byla 12°C. Asi deset resortů muselo v lednu zavřít, někteří už neotevřeli.
Jeden z hlavních kalifornských hráčů, vailským koncernem vlastněný Heavenly nad South Lake Tahoe, se v rámci jakési sezónní odvety chystá zvednout letošní letní byznys o 45 % s pomocí nového mtb parku, zipline a bobových drah, kajaků a divokovodních adventure aktivit. (Na snímku zde včerejší aktuálka z jedné takové cesty, Glen Alpine Trail. Tahle přírodní nádhera, to je typické Heavenly.)
Ani vysoko na severu západního pobřeží – na Aljašce – tomu letos zima příliš nedala. Za posledních 50 let průměrná teplota na Aljašce stoupla o skoro 4°C a v Anchorage letos nasněžilo sotva třetina toho, co obvykle, většina srážek tam napršela.
Pršelo namísto sněhu i v severozápadním Pacifiku, v oblasti států Oregon a Washington, jež bývají dešti známé celoročně. Zdejší vysoko položené oblasti jako Stevens Pass, Timberline, Mt. Bachelor, Mt. Hood Meadows, Anthony Lakes, White Pass, Mission Ridge nebo Crystal dostaly solidně sněhu a jejich sezóna proběhla uspokojivě; kdežto řada z níže položených středisek za celou zimu ani neotevřela. V průměru za celou oblast spadla lyžařská návštěvnost na asi 50 % za poslední desetiletý průměr.
Skalisté hory to převzaly
Většina z těch, co se neukázali v okolí svých lokálních středisek v OR nebo WA, nezůstala sedět doma, ale popojeli kus na východ právě do Rockies. Tyto velehory si jako tradičně vedly co do návštěvnosti i podmínek velmi dobře. Ačkoli Colorado dostalo sněhu mírně pod dlouhodobým průměrem, bylo jej pořád spousta na to, aby i v tomto roce stát zvýšil svůj historický návštěvnický rekord, navzdory výrazné březnové oblevě. Za výtečným výsledkem stojí právě fakt, že proudy neuspokojených lyžařů do Rockies přicestovaly z Kalifornie a SZ Pacifiku. Neprojevilo se to jen na prodejích skipasů, ale taky na hotelech.
Podobně v legendárním Jackson Hole ve Wyomingu, navzdory třetí nejteplejší zimě v měřené historii, zaznamenali skvělou sezónu díky spoustě lufťáků ze západního pobřeží. Členství v alianci Mountain Collective sezónního skipasu se ukázalo být v tomto ohledu cennou výhodou, jelikož lidem bylo de facto jedno, kde na kartu budou lyžovat a vybírali si lokaci podle dobrého sněhu v Rockies.
Vail, sousedící Beaver Creek a okolní střediska západně od Denveru měla dobrou zimu hojnou na prašan, jak jsem ostatně za sezónu několikrát updatoval v případě právě Vailu. Koneckonců dobrý vzorek sezóny byl vidět z přenosů únorového sjezdařského MS z Vailu a Beaver Creeku.
V severní části Rockies, v Montaně, nasněžilo jen asi třetinu toho, co obvykle. Zdejší Whitefish v takové situaci zachránil prozíravý projekt rozšíření střediska, v jehož rámci čerstvě otevřeli několik nových severně orientovaných tratí, jež se staly držáky sezóny. Montanu nezradili loajální kanadští přeshraniční lyžaři, navzdory aktuálně dost nevýhodnému kurzu jejich oslabující CAD měny.
Středozápad: tepleji než vloni, ale OK
Míň přírodního sněhu, mírně vyšší teploty, ale taky celkově o něco vyšší návštěvnost, než vloni. Například Snow Trails v Ohiu začaly s umělým zasněžováním už 13. listopadu, nejdřív v historii střediska. V téhle oblasti táhnou vedle klasických lyží i alternativní aktivity typu snowtubing, jehož sezóna se díky časnému vysněžení významně prodloužila a obsáhla i důležitý svátek Díkůvzdání.
Ve Wild Mountain v Minneapolis napadlo za sezónu bídných 80 cm sněhu, z toho 40 už v listopadu. Únor byl už špatný a silná obleva v březnu středisko zavřela o dobrý měsíc dřív, než obvykle. Přesto tu zaznamenali co do návštěvnosti o něco lepší sezónu, než vloni. Místní mluví o divoké a praštěné zimě, ale „takové jsou v poslední době všechny,“ dodávají.
Ve Wild Mountain letos vyzkoušeli experiment, v jehož rámci všem nováčkům, kteří dokončili třídenní výukový program, středisko věnovalo zdarma sezónku. Ze 121 program dokončivších nováčků jich sezónku využívalo 99. Středisko tak získalo, možná dlouhodobě, sto nových lidí, kteří se stali lyžaři, nejen absolvovali lekce. Takhle se dělají noví lyžaři!
Východní pobřeží: přesněženo
Rekordní závěje sněhu znehodnocené silnými mrazy, taková byla uplynulá zima na severovýchodě Ameriky. Navzdory pohádkovým přídělům sněhu držely krutě nízké teploty spousty lyžařů doma v teple. Jde o nejsilnější paradox poslední sezóny – navzdory fantastickým sněhovým podmínkám tu sezóna dopadla nemastně.
Extrémně špatné byly zejména leden a únor; dva prodloužené víkendy v této době, svátek Martin Luther King Jr. a Presidents Day vyšly v řadě středisek naprázdno, jelikož vinou silných mrazů v kombinaci s vichrem areály provozy ani neotevřely, anebo musely v průběhu dne lanovky zastavit. To se stalo například v Loon nebo Wildcat, N.H.
Boston za tuto zimu obdržel přes 3 metry sněhu, ovšem v tak kalamitních porcích, kdy sníh lidi povětšinou ani nepustil ven. Jedna z nejhustěji osídlených aglomerací v Americe, typicky zásobující spoustu zdejších areálů městskými lyžaři, je letos paradoxně vinou přílišného sněhu zadržela doma. Naštěstí pro celý Východ se v březnu zima stabilizovala a sezóna tak dofinišovala jako slušná, mírně nadprůměrná. Nahoru šly prodeje sezónek, online předprodeje obecně, nastal silný pohyb od jednodenních lekcí k třídenním balíčkům, půjčovny a obchody měly silný rok.
Navzdory sněhové kalamitě a silným mrazům uprostřed zimy si sezónu chválí i v Cataloochee v Severní Karolíně. Úspěšný rok měla jejich lyžařská škola díky partnerství s Elanem, v jehož rámci středisko každému, kdo dokončil sérii 5 lekcí, darovalo lyže. Letos jich rozdalo 400 a příští sezónu chce program opakovat. De facto to znamená 400 nových zákazníků, co by se jinak možná neukázali. Takhle se dělají noví lyžaři, podruhé!
Sezóna v kostce
Celkově se americká 2014/15 sezóna ukázala být hodně atypickou, podivnou zimou. Když v nevysoké Severní Karolíně střediska otevřou dřív a zavřou později, než v třítisícové Sierra Nevadě, jak jinak ji nazvat?
Tom
Autor analyzuje marketingové trendy pro jednoho z globálních lídrů horského byznysu.
Profesně činný v oblasti marketingu sportovních a rekreačních provozů od roku 1997.
Poskytuje specializované poradenství českým a slovenským lyžařským střediskům.