Pandemie vs. kapacity

Písmo: A ++ A --

Koronakrizová opatření provozy lyžařských areálů cloumají, jak jsme si před sezónou nikdo nepřáli. Když pominu variantu kompletního uzavření horských středisek, ne všechny jejich provozy budou v případě různých stupňů omezení postiženy stejně. Vleky a lanovky budou moci fungovat relativně nerušeně, na druhém konci spektra restrikcí stojí uzamčené gastroprovozy. Lyžařské školy a půjčovny vybavení pak spadají zhruba mezi tyto dva zmíněné mantinely normálnosti.

Zcela určitě se letos nevrátí k tomu, co do loňska považovaly za standardní verze svých provozů; možná ani v následující sezóně. Nicméně s jistými modifikacemi mohou jak lyžařské školy, tak půjčovny lyžařského vybavení fungovat smysluplně plynule a dokonce ziskově. (Z dlouhodobého hlediska nejenže mohou, nýbrž musí, potřebují.)

Připravit se na horší
Nenapsal jsem na nejhorší – což by znamenalo kompletní uzavření, bohužel aktuální v době psaní tohoto textu, zkraje ledna 2021. Když vynecháme tento déledobě neudržitelný extrém, bude moudré přinejmenším pro zbytek stávající sezóny počítat s abnormální proměnlivostí nařizovaných opatření, kdy dnešní nastolené standardy mohou být už zítra neplatné.

V některých lyžařských střediscích v Austrálii a na Novém Zélandu se přes jejich letní sněhovou sezónu proaktivně chystali na horší stupně opatření, než s jakými svou sezónu zahajovali (v červnu 2020 byla opatření na naší i jižní polokouli spíše minimální). Když se pak tamní vlády pod vlivem zhoršující se situace rozhodly vrátit k těsnějším striktním nařízením platným na jaře, místní skiareály jako Cardrona nebo Treble Cone byly okamžitě připraveny přejít na nové poměry; namísto hektických přesunů a dalších školení personálu v souladu s novými protokoly byly schopny veškeré modifikace provést během 24 hodin a následující den otevřít své provozy – v situaci, kdy ostatním střediskům trvalo znovuotevření týden nebo dva.

I na základě letních zkušeností z jihu pak řada středisek na severní polokouli začala chystat své provozy s různými stupni předjímaných opatření. Mnoho lyžařských škol plánovalo začít sezónu primárně, či dokonce výhradně individuální výukou, se záložní variantou skupinových lekcí do nejvýše pěti účastníků. „S tím, že pokud se v sezóně věci budou vyvíjet dobrým směrem, zařadíme skupinovou výuku s početním omezením, kde nám to kapacity dovolí. Vždy je snazší provoz rozšiřovat, než naplánované lekce rušit a snažit se je složitou improvizací přesouvat,“ podle slov Burta Skalla, ředitele lyžařského provozu amerického střediska Taos.

Přeorganizovat systém
Většina lyžařských středisek se před sněhovou sezónou spěšně chystala zavést či adaptovat online rezervační modely pro prodej svých skipasů; de facto stejný model tzv. virtuálních front lze aplikovat na provozní schémata lyžařských škol a půjčoven. Základem je získat z online přihlášky potřebné informace o klientech – předdefinovanou úroveň jejich lyžařských dovedností, potřebné míry pro výběr jejich výbavy atd. – a předem navolit skupiny pro výuku a přiřadit k nim instruktory; vše předtím, než klient fyzicky vystoupí na parkoviště střediska. Minimalizovat či optimálně eliminovat jakýkoli zbytný přímý lidský kontakt během přihlášení se nebo čekání ve frontě se stalo jasnou prioritou.

Nemusí jít o nic nadstandardně složitého nebo nákladově náročného: proces začne tradiční telefonickou nebo internetovou rezervací, jež bude potvrzena emailem a následována SMS připomínkou termínu před příjezdem klienta. Většina lyžujících bývá podle zkušeností středisek dostatečně technologicky vybavena pro využití všech běžně dostupných komunikačních prostředků, čímž lze veškerou potřebnou komunikaci vyřídit před vlastním fyzickým příjezdem zákazníka.

Omezit pobyt uvnitř
„Zůstaňte venku!“ může být bez nadsázky klíčovou frází sezóny a bezpochyby jednou z primárních prevencí, pokud tedy aspoň neplatí zlopověstné „Zůstaňte doma!“.

Jak toho docílit v případě půjčoven? Přehodnotit celý dosavadní provozní tok a změnit jej na co nejkratší jednosměrný průchod interiérem půjčovny za účelem urychlit proces vyřízení zápůjčky při zachování dodržování sociálního distancování. Výše zmíněný taoský resort přepracoval své původní dětské centrum na půjčovnu pro klienty tamní lyžařské školy, přičemž každý z nich při rezervaci lekce obdrží přesný čas, kdy se musí do půjčovny dostavit. Pětiminutové intervaly jednotlivých příchodů navolilo středisko na základě určujícího nařízení mít v celé budově nejvýš 15 osob. Hlavní vstup do objektu bude hlídán obsluhou zodpovídající za dodržování početního limitu osob uvnitř.

Tam, kde to dispozice prostor dovoluje, střediska se snaží maximum půjčovacího i výukového procesu realizovat vně budov. Mnohá z těchto důvodů před sezónou budovala či rozšiřovala upravené venkovní plochy a vybavení, včetně například vyhřívaných laviček původně vyvinutých pro fotbalové sporty. Který provoz má dostatek vhodného venkovního prostoru i personálu, naplánoval si model, kdy host s vyřízenou rezervací přijede na parkoviště, tam jej zkontroluje uvítací zaměstnanec a podá avízo obsluze v půjčovně, která příslušnou nachystanou zápůjčku vynese ven a uloží přímo do kufru auta zákazníka. Dovnitř půjčovny by tak vstupovali pouze totální prvonávštěvníci, kteří si potřebují vyzkoušet vhodnou velikost bot.

Redukovat velikost skupin
Jak výše zmíněný Taos, tak množství dalších středisek má v plánu nabízet jen individuální lekce typu jeden na jednoho; tam, kde akceptují skupiny, obvykle v maximálním počtu čtyř nebo pěti klientů. Nezřídka v rámci hybridního konceptu: zarezervované privátní lekce mají prioritu, a pokud zbydou instruktorské síly, mohou se věnovat malým skupinám. S tím, že jejich redukcí na obvyklou polovinu tradiční velikosti nemají střediska příliš představu, jak se takový rektifikační zásah spolu s neznámou mírou poptávky projeví na kapacitních možnostech.

Některá střediska ve snaze kompenzovat redukované velikosti vyučovaných skupin posuzují navýšení počtu směn – namísto tradiční dvouhodinovky ráno a odpoledne plánují zkrátit čas výukové jednotky na 90 minut a vsadit třetí blok doprostřed dne, případně další do večerního provozu.

Vliv na dětskou výuku
Sezónní dětské výukové programy jsou za současných komplikovaných okolností pro střediska zvlášť náročnou výzvou; jen dokázat udržet ve skupině malých dětí nařízené rozestupy bude pro jediného instruktora náročnou misí. Většina středisek očekává významný úbytek dětských klientů předjímajíce, že mnoho rodičů za současných okolností své dítko do neznámé skupiny nesvěří.

Vím o střediscích, kde provizorně předělávají sezónně opuštěné barové prostory coby ohřívárny pro dětské skupinky, vedle přidávání venkovních ohnišť za tím samým účelem, například. Jde o to, že nezávisle na sebelíp strukturovaném chodu výuky, pokud malým dětem začne být chladno, je jim chladno a nic jiného než teplo s nimi nehne.

Z podobných důvodů některé školy pro letošní sezónu zcela eliminují skupinovou výuku nejmenších dětí věkového rozmezí 3–6 let a ušetřené instruktorské kapacity přesunou k uspokojení poptávky menších skupin starší mládeže, schopné podvolit se současným náročným protipandemickým regulím.

Nároky na personál
Na začátku textu vzpomínané novozélandské středisko Cardrona začalo zkraje léta sněhovou sezónu s 90 instruktory, a když posléze došlo k nečekanému nárůstu poptávky od místního obyvatelstva (tamní okolnosti jsem blíže popsal v uplynulém čísle SNOWbiz 128, Vstříc neznámému), vedení resortu dokázalo sehnat další asi padesátku externích vyučujících, z nichž však naprostá většina byla schopna učit jen na nejnižší dovednostní úrovni. Nemálo expertních učitelů v důchodovém věku nechtělo riskovat zdravotní komplikace a instruktorskou sezónu vypustili. Stejně tak chyběli mladí instruktoři běžně přijíždějící kvůli volnému lyžování, socializování a zábavě v situaci, kdy viděli veškeré après-ski provozy uzavřeny.

Většina středisek na naší polokouli se chystá zvládat výukovou sezónu s významně redukovaným počtem instruktorů, nezřídka na polovinu či víc, s připravenou aktivací záložních rezerv, pokud k tomu situace dospěje.

Letní praktické zkušenosti z obou polokoulí napovídají, že pokud se restriktivní opatření v průběhu sezóny uvolní, následuje okamžitá vlna zájmu a obvyklé rychlé naplnění kapacit. „Podcenili jsme nadšení lidí,“ hodnotili na podzim mnozí provozovatelé svou čerstvou zkušenost. Pokud nevyzpytatelné okolnosti umožní zimní provozy po novoročním nejen tuzemském uzavření znovu otevřít, bude rozumné očekávat podobně rapidní a podobně silnou vlnu návštěvnosti, která se odehrávala v létě či v předpandemických časech.