Vailský byznys přijel

Pro mnohé čtenáře nejspíš zbytečný epilog včerejšího příběhu o koblihách a kafi.

V kraji pod jistými evropskými horami je rozeseta přespousta malebných městeček, v nichž žijí ponejvíc dvě převládající sociální skupiny vesměs spokojených obyvatel. Jedněm, kteří vedou spíš normální až skromnější životy, říkejme Východňáci. Pak jsou tu ještě Zápaďáci – to jsou ti bohatší až rozmařilí.

Jedním ze šťastných a spokojených západních obyvatel je taky pan Tonda. Každou zimu, když je dobrý sníh, rád jezdí lyžovat.

Jednou, když si opět plánoval svou zimní dovolenou, všiml si reklamy, že v jejich evropských horách začal provozovat resort ten slavný americký Vail, o němž slyšel celý svět. Resort prodával jen dvě položky, lyžování a bydlení.

Nebylo to ale ledajaké lyžování. Svahy měly kilometry a kilometry délky vzorného manšestru i prašanu, když napadl. Obsluhovány byly fungl novými rychlými lanovkami, na okrajích pist stály luxusní restaurace s krásnými panoramatickými scenériemi, bydlení bylo prvotřídního designu a kvality, se spoustou wellnesu, dalších restaurací, butiků a nejrůznějších služeb. Snad proto taky stálo lyžování €120 za den a bydlení €400 za noc.

Jak by mohl Tonda odolat, podobně jako nejspíš každý další, kdo viděl reklamu. Neváhal a objednal si dva týdny vailských lyžařských skipasů a dva týdny vailského bydlení. A nemýlil se, obojí bylo znamenité. Nejlepší zimní dovolená, co kdy zažil. Tonda určitě přijede zas.

Zrovna když odjížděl domů, právě dorazila místní televize natočit o neuvěřitelném vailském lyžování reportáž.

Jenže příští zimu v evropských horách uhodilo nehorázně teplé počasí. Tonda ten rok nikam nejel – ani mu nepřišlo na mysl, za takových podmínek lyžařsky paběrkovat. Jenže když se podíval na webkamery jejich vailského resortu, uviděl tam spoustu lidí na svazích. Podle jejich typického oblečení věděl, že jde o Východňáky – a co mu přišlo ještě divnější, lyžovali po stejných svazích, jako Antonín vloni. „Co dělají v tak luxusním resortu? A jak si můžou dovolit kupovat ty drahé skipasy?“ mumlal si pro sebe.

Další zimu se vrátil dobrý sníh a Tonda se zas vypravil do vailského resortu. Koupil si své dva týdny skipasů a bydlení, a než od přepážky odešel, nedalo mu to a zeptal se prodavačky na všechny ty Východňáry z minulé zimy.

Prodavačka se jen zasmála: „No jo, ale oni si nepřišli koupit skipasy, jen přijeli využít svou sezónku. Naše sezónka stojí tolik, jako pět denních skipasů, a navíc platí v našich střediscích po celém světě. Proto jsme taky minulou sezónu tady měli svahy otevřené, protože lidi z celého světa už měli nakoupené sezónky.“

„Sezónka za cenu pěti dní?“ Tonda nechápal, „to je k neuvěření!“

„Je to tak,“ pravila pokladní. „Televize si našeho šéfa v reportážích dobírají, kdo že si asi bude kupovat naše drahé lístky. Říká jim, že lidi nemusí platit €120 za den, když nechtějí. Když si dnes předplatí sezónku na příští zimu, dostanou ji za cenu pěti skipasů.“

„Takže i já si dnes můžu předplatit příští sezónu za cenu pěti dní?“ zajímalo Antonína.

„Jasně,“ přitakala dívka.

Tonda vytáhl kartu, zaplatil za sezónku na příští zimu a šel se ubytovat do toho nóbl hotelu u lanovky, který si oblíbil předloni.

Příští zimu se vrátily teplé deště. Nikam se mu nechtělo, ale na stole viděl svou sezónku. A tak si spěšně zabalil, zarezervoval si týden ve svém oblíbeném hotelu a jen tak nalehko vyrazil. Výbavu si kdyžtak vypůjčí v resortu, pokud vůbec bude na čem jezdit. Nebude si v těch kamenech přece ničit svou vlastní.

Když přijel a vstoupil do velkorysé přijímací haly svého hotelu, prošel kolem obřího kamenného krbu, v němž přívětivě praskal a voněl oheň, v lobby minul živého pianistu, kterého si pamatoval už z loňska, narazil na manažera hotelu. Ten Antonína oslovil jeho plným jménem a srdečně se s ním přivítal.

Tondovi nedalo nezeptat se: „Dobře víte, že já i spousty dalších Zápaďáků si můžeme dovolit platit vaše €120 denní skipasy. Tak proč je resort ochotný prodávat nám celou sezónu jenom za €600?“

Manažer: „Protože u mě bydlíte po €400 za noc. A i když leje jak z konve, podívejte – mám vás tady.“

Who is next

Tom Řepík
Expertní textař tuzemského horského byznysu.
Analyzuje PR trendy pro jednoho z globálních lídrů branže.
Marketingový mentoring | copywriting | krizová komunikace v oboru
[Kontakt]

Přejít nahoru