Nemám nic proti obchodování s trendem ani nenamítám nic proti tomu znát, kterým směrem smýšlí obchodnický dav. Přesto…
Přesto ti, kteří četli mé manuály o tradingu vědí, jak konfrontační přístup mívám vůči většinovému davu – ať už obchodnickénu nebo civilnímu. Sám se považuju za kontrariána a je mi sympatický každý, kdo smýšlí podobně. Zkusím vysvětlit, proč.
Nejedna studie na téma davové psychologie potvrdila tušené: pokud většina lidí přemýšlí stejně, s velkou pravděpodobností budou všichni vedle. Dav lidí totiž mívá tendenci častěji než ne podlehnout instinktivním reakcím, jež by jednotlivec, samostatně uvažující a jednající, dokázal potlačit. Dav ale nikdy nepřemýšlí, nýbrž následuje své (početní většinou vyjádřené) emoce a bez jakéhokoli hlubšího zamyšlení či důkazu má tendenci akceptovat za svůj názor to, co je vyjadřováno zmíněnou většinou.
V televizních sitkomech na pozadí děje obvykle z kazety přehrávají umělý smích (mimochodem už dávno mrtvých lidí, nakolik je ten smích starý). Jednou jsem na NBC viděl test, při němž umělý smích odstranili a skrytou kamerou snímali diváky v sále. Jak nejspíš tušíte, sotvakdo se vyčpělému humoru smál. V jiné místnosti, kde smích na pozadí vysílaného programu zůstal, diváci se tlemili na povel se zvukovou předlohou. Jak překvapivé.
Když člověk jedná samostatně, chová se rozvážně. Jakmile se stane jedním z davu, stane se z něj ovečka. V davu se hromadí hloupost, nikoli zdravý rozum.
Právě kvůli tomuto se ze všech svých sil snažím nebýt tam, kde obvykle vnímám většinu.
Prakticky převedeno do prostředí burzovního tradingu: většina hráčů bývá v oblastech změn trendu na špatné straně trhu.
Nepochybuju, že na konci býčího trendu – v místě, kde se tvoří momentální vrchol, bývá v trhu pravidelně drtivá převaha býků a každý se své býčí pozice zuby nehty drží doufajíc, že do trhu přijdou nová stáda čerstvé býčí krve, která cenu potlačí dál a výš.
Laciný příklad? Akciový Dow a letošní žhavé léto.
V bodě A, kdy se lámal trend, každý z býků držel long, jako kdyby neexistovalo žádné zítra. Optimisti nejspíš přikupovali do pozic směr Dow 20,000 = prvně v historii planety. Aby v bodě B, finančně vyčerpaní a nemajíc na další margin call, byli donuceni prodat v okamžiku, kdy jim to (v akciích) umožnil první uptick po trýznivé sérii výprodejů.
C’est la vie. Přičemž jak to vypadá, Dow si jen oklepal slabé býčí pozice, jichž je v trzích vždycky VĚTŠINA (slovní hříčka nezamýšlena), jak zablácené boty o rohožku. A vrací se testovat 18,000 lajnu, nejspíš si i líznout nových historických maxim, čímž naláká DAVY (opět nic nezamýšleno) nových nadržených býků do hry – aby se situace opakovala. Pořád dokola.
A samozřejmě zrcadlový opak s klesajícím trendem, momentálním dnem a doufajícími medvědy.
Masochisticky tu na sebe vytáhnu věc, v níž si nehezky připaluju zadek. Zatím. (Ještě nehoří, ale už to sakra doutná.) Aktuální březnový cukr.
Ačkoli trh prolomil veškeré možné trednové lajny do statusu „nový trend nahoru“, já sám se dál sveřepě držím svého skeptického názoru, že cukr své dno ještě neviděl. Psal jsem tu o stejné situaci už před půlrokem v textu Cukr na dně oceánu a odkazoval na své vzpomínky z konce devadesátých let, kdy jsem komoditu tradoval za jednocifernou cenu v nekonečném letitém medvědím trendu, ne nepodobném současnému.
A ačkoli nejsem v trhu short futures, nýbrž long v pojistných put opcích, poslední dva měsíce mé přesvědčení fest testují. (Můj plán zní, že dokud cena neopustí $15 cenovku severním směrem, dál se držím svého medvědího názoru.)
Jenže nezávisle, co si přejí DJIA býci nahoře a nezávisle, co já si přeju a v co věřím v cukru, jedno je nabíledni – bez nových kupujících tam nahoře a nových zájemců prodávat stávající cukr, trhy se pohnou po svém. A to přesně naopak, tedy do nového protitrendu; po případném neutrálním zacikcakování si, aby poškádlily oba tábory. A to ony rády.
Jeden nepotřebuje být génius, aby věděl, že na extrémním konci silného býčího trendu, kdy přes 90 % všech býčích pozic dál drží své kontrakty, se trh jednoduše z principu, na němž funguje, MUSÍ obrátit. Nechci tu nikoho strašit a odrazovat od konzervativního obchodování s trendem – sám se mu nevyhýbám.
Jen je dobré neztrácet ze zřetele, co se v průběhu neustále rostoucího/klesajícího trendu děje a nenechat se zaskočit jakoukoli potenciálně příchozí korekcí/otočkou. Není v této souvislosti od věci sledovat změny v objemech obchodů, jež mohou z hlediska příchozí změny trendu leccos indikovat.
Jiná věc. Poměrně frekventovanou chybou mnoha typicky nezkušených obchodníků, právě zažívajících sérii ztrátových obchodů, je jejich snaha „zabojovat“ a dotáhnout co nejrychleji své ztráty nějakým nově vymyšleným majstrštykem. Většinou ale taková snaha plodí jen další nervózní, unáhlenou a špatně provedenou akci v řadě, končící znovu v červených číslech.
Trhům je totiž putna, kolik kdo z nás v nich nechal peněz; trhy nezajímají naše ztráty; trhy se nikdy nebudou chovat určitým způsobem jenom proto, že nám by se to tak hodilo. Zapomeňme proto na svou obchodnickou minulost, jakkoli bolavou, a koncentrujme se na přítomost – co trh dělá a co nám indikuje právě teď a tady. Jediný způsob, jak mít v obchodování šanci.
Mluvě o obchodnických šancích; jeden si takové zvýší ve svůj prospěch, pokud se naučí poslouchat jen sám sebe a vyblokovat všechny ostatní názory, tipy, rady a ostatní smetí pryč od svých uší. Pořád dokola tuhle věc svým studentům zdůrazňuju: najděte si, postavte si, nakombinujte si SVŮJ VLASTNÍ obchodní systém, jenž bude unikátní právě pro vás a tedy bude pro vás NEJLÍP pracovat.
Lhostejno, jak dlouho vám to může trvat, dejte si tu námahu a udělejte to.
Trpělivě trénujte na papíře a testujte jeden přístup za dalším, dokud nenajdete ten pravý mix, který se ukáže být tím VAŠÍM. Může a nejspíš bude to trvat měsíce, extrémně i roky. Nevadí. NIKDO tuhle věc nemůže udělat místo vás. Mně osobně stejná věc trvala několik let.
Koneckonců, vždyť i takový elitní politik, ministerský předseda evropské země, člověk, jenž se už od mládí připravoval na politickou dráhu a neváhal jí obětovat i možnost získat jakékoli praktické pracovní zkušenosti z reálného světa, člověk pilující angličtinu coby v politice univerzálně používaný jazyk už od mala, světem ošlehaný lídr bezpochyby přemýšlející v angličtině a nejspíš i v ní snící své divoké sny; i takovému top formátu trvalo, než začal v ovládnutém jazyce sebevědomě promlouvat k světu.
Taky se mu to nestalo halabala přes noc. A že na sebe byl po celá ta léta pes.
Žádný obchodnický systém/přístup není konstantně produktivní znovu a znovu, nýbrž podléhá určitým cyklům úspěšnosti. Pro každého z nás je podstatné najít si takovou směsici, která nejlíp funguje právě pro nás – a netrápit se příliš případnými momentálními výkyvy, které se dějí, dít budou a nevyhnou se nikomu.
Jak ostatně vzkazuje na konci svého poselství pan Bohouš: We will win. Take it easy, but take it.
Sám bych to nevyjádřil líp.
Tom