Výukový seriál Toma Řepíka do hloubky mapující všech 18 hlavních – tedy nejaktivnějších – komoditních trhů z obou fundamentálního i obecně technického hlediska.
Medi je od nepameti prezdivano „cerveny kov“. Zpocatku ji clovek pouzival k vyrobe zbrani a pracovnich nastroju, pozdeji se naucil vyuzivat jeji snadne tvarovatelnosti a slitinami s ostatnimi kovy ziskavat pevnejsi materialy, jako napr. bronz nebo mosaz. Med byla jiz podle prvnich historickych zaznamu od nepameti jednim z nejpouzivanejsich kovu. Dokonce i dnes je med jednou z nejaktivneji obchodovanych kovovych komodit.
Zacneme-li prozkoumavat nabidku na trhu s medi, musime sledovat dva smery: nove vytezenou med a recyklovanou, na trh vracenou surovinu.
Med se tezi v otevrenych dolech. K ziskani kovu je nutno vykopat obrovske mnozstvi zeminy, ktera se potom proplavovanim oddeluje od tzv. medeneho koncentratu. Medeny koncentrat se za vysokeho zaru tavi do 99% ciste medi. Poslednim krokem v procesu je rafinace – tj. elektrolyticky proces, behem ktereho se odstrani temer veskera zbyvajici necistota, a ziska se tak finalni, na 99.9% cista med. Tento druh vysoce ciste medi je nyni nejrozsireneji obchodovanym futures trhem v tomto kovu, nazyva se High Grade Copper a poprve byl standartizovane zaveden na Comex burzu v roce 1988.
Nove tezena med pochazi prakticky z nektere z nasledujicich hlavnich tezebnich oblasti: ze zapadnich And v Peru a Chile, z africkeho Zaire a Zambie, z USA nebo z Kanady. V ramci USA, jejichz trh obchodujeme, je bezkonkurencne hlavnim producentskym statem Arizona.
Jednou z vyhledavanych vlastnosti medi je jeji vysoka odolnost proti korozi, coz z tohoto kovu tvori idealni surovinu pro recyklaci. Produkce nove medi z recyklovanych starych kusu a zbytku/odrezku z prvovyroby je natolik vyrazne kvantity, ze zcela urcite musi byt seriozne uvazovana kazdym fundamentalnim analytikem pri jeho pokusu zmapovat stranu nabidky na trhu.
Jelikoz je med vyhradne prumyslovym kovem, poptavka po ni prichazi vetsinou z vyspelych prumyslovych zemi. V prumyslu je med popularni zejmena pro svou dobrou vodivost tepla a elektriny, jiz zminenou odolnost proti korozi, pro svou pevnost, kujnost a taznost. Jak jiz zmineno, casto je med sleva s ostatnimi kovy.
Dve zeme, ktere pravidelne spotrebovavaji nejvice medi, jsou USA a Japonsko. Co se tyce odvetvi, nejvetsim konzumentem je elektrotechnicky prumysl; jelikoz med vede velmi dobre elektrinu, pouziva se do vodicich dratu a do vsech moznych elektropristroju. Stale nekoncici telekomunikacni boom vyhnal spotrebu medi v poslednich letech jeste vyse. Dalsimi odvetvimi s hojnou spotrebou medi jsou zejmena automobilovy, stavitelsky a potrubni prumysl (eh, existuje potrubni prumysl…? kdo je ministrem potrubniho prumyslu? urcite nejaky existuje)… Mensi cast medi se pouziva tez ve sperkarstvi a pri razbe minci.
Protoze velka cast teto komodity se tezi v rozvojovych zemich a spotrebovava se ve vyvinutych ekonomikach, musi se tato surovina dopravit od sveho zdroje az tam, kde ji potrebuji. V praxi to pro cenove analytiky znamena neopomenout do celkove hodnoty medi na trhu zapocitat i veskere transportni naklady a prislusne krizove kurzy men zemi, jichz se transakce tyka. Na druhe strane ovsem plati fakt, ze zadna zeme nema na tezbu medi „monopol“, nejaka med je k mani prakticky vsude ve svete. Tato skutecnost ma dulezity impakt na cenovou hladinu na trzich.
Jak jiz zmineno, med je „komercni“ kov hojne vyuzivany ve stavebnictvi, automobilovem a elektrotechnickem prumyslu. Z tohoto duvodu je pomer mezi poptavkou a nabidkou citlivy na globalni stav ekonomik importujicich zemi. Pokud napriklad nastane utlum ve stavebnictvi ci prodej novych automobilu bude vykazovat stale horsi a horsi vysledky, da se ocekavat, ze cena medi bude tento trend nasledovat, jelikoz poptavka po ni bude znacne nizsi.
Med je komoditou, ktera casto predvadi obchodnikum velmi vyrazne, strme a dlouhe cenove trendy. Pokud se treba v nektere importujici zemi otoci ekonomicky cyklus a ekonomika zacne rust, coz s sebou prinese zvysenou poptavku po surovine, tato poptavka se bude sama sebe dynamicky „zivit“ a bude produkovat stale vyssi a vyssi cenu na trhu.
Fundamentalni analytik nesmi pri rozboru tohoto trhu opomenout politicke vlivy. Nastanou-li napriklad (nikoli vyjimecne) stavky v dolech (vetsinou v jihoamerickych a jihoafrickych zemich), tento fakt muze rychle oslabit dodavky suroviny na trh a timto vysroubovat jeji cenu. Politicka nestabilita v rozvojovych exportujicich zemich je dalsi „casovanou“ zbrani, ktera miva na dodavky na trh obdobne nasledky. Na druhou stranu ve vyspelych zemich muze vlada podporovat program bytove vystavby, prumyslove vyroby atd., coz dokaze okamzite zvysit poptavku po medi. Podobny efekt nastane, zacne-li vlada podporovat ekonomiku napriklad snizenim urokovych sazeb – takovyto zasah obvykle odstartuje oziveni bytove vystavby, coz se okamzite projevi na poptavce a nasledne na vlastni cene medi. Nesmime zapomenout ani na vladou ovladane resorty obrany, ktere jsou vyznamnymi „spotrebiteli“ medi. Pokud existuji vysoke zasoby kovu, tlaci tento fakt ceny dolu. Jsou-li zasoby male ci nedostacujici, efekt na cenu byva opacny.
V cenach medi lze vypozorovat do znacne miry umele vytvoreny, sezonni cyklus, ktery se odviji od dvou vyraznych spotrebnich resortu, stavebnictvi a automobilismu. Tato odvetvi si buduji sve vlastni zasoby tempem, ktere na cenovych grafech tvori vrcholy v obdobi mezi unorem a dubnem, s nejnizsimi cenami na prelomu leta a podzimu. Mezi komoditnimi obchodniky je tento trh pomerne obliben zejmena diky velmi dobre likvidite v kterekoli dobe, a diky casto dlouhym a vyraznym trendovym pohybum. V trhu relativne spolehlive funguji i S/R urovne a SBBA drahove i vlajkove formace.