Vypočítávat zde racionální důvody, proč by měl každý (tedy nikoli jen závodník či dítě) sjezdařit s helmou na hlavě, by zajisté bylo nošením dříví do lesa. Jde o argumenty notoricky známé, třeskutě přesvědčivé, statistikami lyžařských úrazů a úmrtí podložené. Přesto hrubým odhadem 50% všech dospělých lyžařů na českých sjezdovkách helmu stále nenosí. Dost možná ani vy osobně – kteří právě čtete tyto řádky. Z jakých důvodů se lidé stále helmám brání?
A jakou máte výmluvu vy, lyžujete-li neohelmovaní?
Já lyžovat umím, já helmu nepotřebuju!
Jinými slovy, „mně se nic stát nemůže!“ – věřím, že v očích mnoha argument natolik absurdní, že s ním netřeba nijak dále bojovat. Podle veřejných statistik se v našich horách každou zimu zraní přes 6.000 lyžařů, přičemž ve více než 1.000 případech to odnáší hlava. Zeptejme se kohokoliv z nich, jaký mají názor (po své prožité zkušenosti) na argumenty tohoto typu.
Jak budu vypadat před ostatními?
Anebo „už vidím ty pohledy a slyším ty poznámky na mou adresu“.
Ať si to přiznají či ne, jde zřejmě o nejčastějšího strašáka naprosté většiny neohelmovaných lyžařů – nechtějí zkrátka „vypadat blbě“ před ostatními. Při dávce shovívavosti argument pochopitelný snad u zakomplexovaného puberťáka. Avšak u dospělého, mnohdy příkladem jdoucího rodiče či prarodiče? Vypadáme snad směšně v bezpečnostním vázání na lyžích, anebo v bezpečnostních pásech v autě? Což takhle provětrat si své staromódní názory a podívat se na věc novýma očima: myslet na bezpečnost je více než kdy dříve „in“ a lyžař v helmě má dnes ten pravý šmrnc – o nic menší než ohelmovaný hokejista či cyklista.
V helmě nebudu dobře vidět ani slyšet
Každý vyznavač lyžování v helmě vám potvrdí z vlastní zkušenosti, že jde o zcela zbytečnou obavu. Vyléčit se z ní nakonec můžete i sami v každé lyžařské prodejně, kde vás nechají si helmu vyzkoušet (což je nezbytné kvůli optimálně padnoucí velikosti a tvarové kompatibilitě s vašimi lyžařskými brýlemi). Sami pak zjistíte, že vám helma nejenže nelimituje zorný úhel vašeho periferního vidění, ale že v ní též bezproblémově uslyšíte. Reálné snížení hladiny sluchu je v ní naprosto zanedbatelné. Tepelný komfort, který vám helma poskytne v mrazivých a větrných dnech, však tento „deficit“ mnohonásobně vykompenzuje, nemluvě o funkci primární – ochraně vaší lebky při pádu či kolizi. Jako extra příjemné překvapení pak zjistíte, že nové helmy už takřka ani nic neváží – váš krk tuto extra hmotnost prakticky nepocítí.
V helmě mi bude vedro a budu se v ní potit
Zcela objektivně dlužno připustit, že ve slunečných jarních dnech, kdy se teplota šplhá vysoko nad nulu, vám v helmě teplo bude a potit se v ní budete. Měl-li bych vám proto, coby letitý vyznavač helem, udělit jedinou radu, zněla by: nevybírejte z těch nejlevnějších modelů, které nemají žádnou ventilaci. Pár extra stovek navíc vám koupí sofistikovaný výrobek s aktivní (tj. potřebujete pohyb vpřed, aby helma odvětrávala) či pasivní (tj. víceméně jednoduché otvory v helmě) ventilací, kterou lze snadno regulovat či úplně uzavřít. Vyberete-li si navíc namísto černé třeba stříbrnou či jiný světlý odstín, ani na jarním sluníčku se v takové „neuvaříte“. Čas od času je vhodné vnitřní polstrování helmy vyčistit pomocí houby či hadříku, vody a mýdla – nic složitého ani pracného. Některé inovátorské modely z posledních produkcí nabízejí už i vyjímatelné vnitřní části helem, jež je možné klasicky vyprat v pračce.
Drahý špás, na který nemám
Pořizovací cenou helmy bude, podezírám, argumentovat naprosté minimum prostovlasých lyžařů. Kvalitní helmu lze koupit za méně než vázání, oblečení, lyžáky, lyže. Nadto, myslím si, je jen otázkou krátkého času, než marketingové aktivity pojišťoven přinesou i do této oblasti pobídky typu příspěvků či refundací zakoupených lyžařských helem. Některé progresivní tuzemské pojišťovny již tuto strategii začínají praktikovat u helem cyklistických, a odtud je již jen malý krůček i ke sportu sjezdařskému.
Pozor na syndrom nezranitelnosti
Na první pohled ne každému zcela patrný druh nebezpečí číhá na uživatele helem ve formě falešného pocitu, že lyžuji-li v helmě, nic se mi nemůže stát a tudíž si mohu dovolit riskovat více, než kdybych v helmě nejel. Nedělám si iluze, že tento zákeřný omyl má na svědomí nejeden vyhaslý lidský život, plus bezpočet úrazů. Za všech okolností plně kontrolované lyžování a ukázněnost na svazích je, a vždy bude, základním předpokladem prevence úrazů. V porovnání s ním je lyžařská helma pouhým doplňkem, byť důležitým. Helma samotná však nikdy nemůže být omluvenkou pro jakékoli přeceňování vlastních sil, lyžařského umu, či dokonce bezohledné chování vůči druhým na svahu.
Nečekejme na zákony
Zcela záměrně v této úvaze neřeším používání lyžařských helem dětmi a dorostenci – to by dnes měla být již naprostá samozřejmost, o které se nediskutuje. Pustit dítě na svah bez helmy by mělo být stejně neakceptovatelné, jako vozit jej v autě nepřipoutané a mimo dětskou sedačku, nebo mu nalévat alkohol. Je fajn, že některé země posvětily povinnost pro mladistvé lyžovat v helmách svými zákony; rozhodně však nemusíme útrpně čekat, až a zda vůbec se tak stane i u nás. Nic nám nebrání začít se chovat dle zdravého rozumu hned zítra – základní a rozhodující výchovu by měl každý mladý lyžař dostat již ve své rodině. Již rodič by měl nekompromisně naučit své děti lyžovat v helmách, a je jen logické, že zákony moudrého státu jej v tom svou literou podpoří. A tam, kam ještě zákon nedosáhl a i rodičovská výchova snad selhala, stále ještě existuje prostor k osvětě pro resorty samotné. Příkladem byť v tomto ohledu Amerika, kde řada tamních lyžařských resortů už léta povoluje mládeži vstup výhradně v helmách.
Text: Tom Řepík
Vyšlo v největším českém zimním magazínu SNOW, 2002