Ekonomická krize, rok 1
Letošní sezónu bezpochyby začne jít v lyžařské branži, avšak pochopitelně
nejen v ní, příslovečně do tuhého. Globální krize se s logickým zpožděním
začíná projevovat celoplošněji i u nás; zdůrazňuji, že „začíná“. Zároveň
však mluvíme o sezóně, do níž firmy vstupují s historicky zřejmě
nejpočetnější a nejpestřejší nabídkou lyží, historicky nejdokonalejších. Jak
ale tak obrovskou, rozmanitou nabídku prostudovat a neztratit z toho hlavu?
Přitom tlak obchodníků prodat bude letos nejzřetelnější, jaký kdy byl –
připravme se na to. Stačí otevřít katalog libovolné značky: marketingová
oddělení firem jakoby soutěžila ve vzletném vypodobení každičké své lyže a
jejích vlastností v superlativech, metaforách, ve slovech i obrazech. Jde o
naprosto účelový, mistrně provedený psychologický útok na vaše emoce.
Vy však zřejmě nechcete vybírat a nakupovat na základě pouhých emocí. Letos
poprvé máte příležitost své emoce lépe a více konfrontovat s racionálními
fakty: držíte v rukou čerstvé výsledky Nordic Skitestu, možná jste si nové
lyže byli i osobně na Lesné ojezdit. Testovat běžky zkrátka dává smysl. Je
jen dobře, že tradice každoročního testování v Česku konečně vznikla, a snad
i zdárně zapustila kořínky.
Á propos výsledky testů a obchodníci: nedělejte si iluze, že v každém
obchodě jsou ze zákazníků s tabulkami v rukou nadšením bez sebe. Buďte
raději na tuto věc připraveni. Jde o to, že někteří obchodníci, zejména ti
specializovaní na konkrétní značku, se potají obávají zveřejnění každého
spotřebitelského testu, jehož výsledky nedělají nejlepší reklamu jeho
značce. Od některých takových můžete uslyšet i pochybovačné hlasy, nakolik
věrohodně a seriózně dané testování proběhlo. Jistě férová námitka – a
každou takovou se sluší nevyhýbavě zodpovědět. Učiňme tak hned teď.
Co testovat
Vlastnosti běžeckých lyží by se teoreticky daly zkoumat do téměř libovolně
hlubokého akademického detailu. Měřit například jejich tvrdost, tuhost v
torzi, exaktní párovou totožnost, kvalitu provedení grafiky a odolnost
povrchové úpravy, anebo třeba odolnost vůči zlomení či prošlápnutí formou
jakéhosi crash-testu. Veškerým těmto elementárním oblastem však věnuje každý
výrobce mimořádnou pozornost při výstupních kontrolách ze svých linek; bez
toho by v dnešním nesmlouvavém, vysoce konkurenčním tržním prostředí asi
stěží přežil.
Soudobé lyže jsou prakticky nezničitelné; své o tom vědí
například „LOBáci“ – závodníci v lyžařském orientačním běhu, kteří závodní a
sportovní bruslařské modely při svém sportu doslova a dopísmene testují v
mnohdy extrémních terénních situacích. Objeví-li se ještě dnes na trhu
lámající se lyže, povrchově nedokonalý, anebo tvarově či tvrdostně
nejednotný pár, půjde o výjimečnou vadu výroby hodnou reklamace, nikoliv
standardní produkt. Veškeré výše zmíněné vlastnosti jsou dnes všemi výrobci
bez výjimky garantovány; chtít je testovat by bylo ze spotřebitelského
pohledu zbytečné a nijak zajímavé.
Co však spotřebitele eminentně zajímá, je test praktický – jinými slovy, jak
rychle lyže klouže, jak dobře se s ní stoupá a jak snadno se ovládá v terénu
na sněhu. A na právě tyto vlastnosti se zaměřil náš letošní Nordic Skitest.
Testér si při něm vzal každý testovaný pár lyží na uzavřený, zhruba kilometr
dlouhý testovací okruh, a po celou dobu své jízdy se co nejsvědomitěji
soustředil na ohodnocení tří zmíněných kritérií – skluznosti lyže, její
stoupavosti a ovládání v jízdě.
Testované lyže jsme se zcela záměrně nepokoušeli nijak maskovat. Při
specifických tvarech, 3D prolisech, popsaných bočnicích i skluznicích
dnešních modelů by to bylo ve většině případů vskutku zbytečné. Mimochodem,
jeden z testérů, Pavel Benc, mi nasadil pěkně neklidného brouka do hlavy:
prý by si troufl identifikovat „poslepu“ každou značku ze sortimentu
závodních modelů; někteří ostatní přikyvovali, že i oni by dokázali to
samé. Seriózně si lámu hlavu nad tím, jak zajistit „zatajení“ značky lyže
lépe, než zavázáním očí testéra (což samozřejmě není ideálním řešením),
abychom tuto nadmíru zajímavou, zábavnou a poučnou zkoušku mohli v příštím
Skitestu podstoupit. Pomožte – pokud napadá nějaký vhodný způsob kohokoli z
vás čtenářů, napište nám jej prosím do redakce.
Značky, partneři a dodavatelé
Většina lyžařských značek poslala do testu několik variant konkrétního
modelu, lišících se délkou, tvrdostí a teplotním typem skluznice. Podle
aktuálně panujících povětrnostních podmínek jsme pak společně se servisním
týmem vybírali nejvhodnější verzi. Skluznice všech lyží byly vyvedeny v
univerzální struktuře pro rozpětí teplot -8°C až +2°C (buďto od výrobců,
případně z našeho partnerského skiservisu), voskovány pak byly v místě
neutrálním servisním týmem Swix. Údaje o panujícím počasí a použitých
druzích vosků v jednotlivých dnech Skitestu naleznete ve výsledkových
tabulkách.
Lyže byly osazeny továrními systémy vázání – značky Atomic a
Salomon sytémem SNS, značky Fischer, Madshus, Peltonen, Rossignol, SkiTrab a
Sporten vázáním systému NNN/NIS. Pro účely nutného přezutí měli samozřejmě
všichni testéři zajištěnu obuv obou systémů v odpovídajících velikostech;
pokud si nepřivezli boty vlastní, byly k dispozici lyžáky Salomon S-Lab a
combi modely Alpina.
Jelikož se Nordic Skitest koná více než půl roku před začátkem další
lyžařské sezóny, jejíž modely testujeme, jsme bezezbytku závislí na
spolupráci s dovozci anebo výrobci jednotlivých značek, kteří jako jediní v
branži mají v daný čas k dispozici prototypy nových modelů běžek a jsou
schopni nám je do testu poskytnout. V obchodech v okamžiku konání testů tyto
lyže pochopitelně ještě nejsou k mání.
Krom dovozců/výrobců lyží ale náš
Nordic Skitest spolupracuje s celou řadou dalších partnerů; letos nám
například lyžařskou obuv poskytly firmy Salomon a Alpina, vázání Rottefella
dodal dovozce Sprint, jejich montáž a předběžný servis lyží zajistil pražský
skiservis HarfaSport, o vlastní mazání všech modelů lyží se přímo v místě
konání na Lesné staral po celou dobu Skitestu pětičlenný profesionální tým
Swix Wax Service pod vedením nestorů Jana Weishautella a Gregoryho Řehořka.
Testéři i vybraný personál byli vybaveni funkčním prádlem Bavac, zimními
doplňky Bjorn Daehlie, brýlemi Rudy Project, k dispozici dostali top modely
běžeckých holí Leki a sportesterů Garmin Forerunner 405. Potřebnou energii
běžcům v testovacím depu ve formě tekuté i tuhé dodal lídr na českém trhu
sportovní výživy Enervit, o stravu, nocleh a převlékání účastníků se vzorně
po celou dobu Nordic Skitestu staral horský hotel Lesná, skiareál Lesná měl
v péči úpravu testovacích tratí rolbou PistenBully100. Celá řada
partnerských subjektů podpořila Nordic Skitest finančně. Adresné poděkování
každému z nich naleznete na konci této reportáže.
K naší radosti se Nordic Skitestu zúčastnili všichni hlavní hráči na
tuzemském běžkařském trhu – tedy rakouské značky Atomic a Fischer,
francouzské Rossignol a Salomon, norský Madshus, finský Peltonen, italský
SkiTrab a novoměstský Sporten. Z téměř sedmdesáti dodaných párů lyží v
různých variantách pro specifické sněhové a teplotní podmínky jsme jich k
vlastnímu otestování nakonec vybrali 45. Více než dost práce pro šestnáctku
prominentních testérů rekrutujících se ze všech možných sfér tuzemského
lyžování.
Testovat pro vás přijeli olympijští a světoví medailisté,
profesionální laufaři, národní šampioni, učitelé lyžování i agilní běžkařští
hobíci. Včetně zajíždění a opravných jízd tak absolvoval každý z testérů na
hlavním oranžovém okruhu ve dvou dnech přes 50 na udržení mentální
pozornosti nesmírně náročných kilometrů.
Poctivý a nezávislý Skitest
Co se týče přístupu testujících jezdců, jejich nasazení, férovosti a
objektivnosti známkování, jsem (poté, co jsem detailně pročetl individuální
hodnotící karty) s jejich prací nadmíru spokojen. Všichni můžeme s klidným
srdcem o letošním Nordic Skitestu hovořit jako o naprosto nestranné prověrce
nového běžkařského materiálu na českém trhu.
Přiznávám, že jako spolutvůrce metodiky jsem měl v záloze přichystán nejeden
opravný prostředek typu mediánového vyškrtání extrémních „úletů“ v
hodnocení, případně i anulaci známkování „domovské“ značky u některých s ní
profesně svázaných testérů. Nebylo zapotřebí po žádném z nich sáhnout. Všech
16 testérů měřilo konzistentním a navzájem nerozkolísaným metrem – důkazy o
tom máme v našich zaarchivovaných testkartách, černé na bílém .
V nejednom případě dokonce obdržela „domovská“ značka horší známky, než konkurenční
modely. Možná to svědčí i o tom, že u důvěrně známých „domovských“ lyží lze
odhalit snáze či rychleji případné slabé stránky, kdoví. O poctivosti
testérů však takováto situace vypovídá stoprocentně.
Do testu se nedostaly žádné neznačkové lyže, které lze občas spatřit v
hypermarketech či některých řetězcích sportovních nebo dokonce hobby
prodejen pod těmi nejbizarnějšími názvy. K takovémuto artiklu obvykle
řetězec přijde kdesi v likvidaci či zbytkových výprodejích, aby pak zboží
vystavil v regálech pod vlastním obchodním názvem, klidně třeba mezi
zahradním nábytkem a košťaty (viděl jsem na vlastní oči). Takřka z definice
jde o brak té nejhorší kvality vydávaný za limitovanou speciální sérii
neznámého (či neochotně přiznávaného) původu, často za podezřele nízkou
cenu, jíž se ke své osudové škodě nechává zlákat mnoho naprostých
začátečníků anebo rodičů pořizujících výbavu svým potomkům. Raději ani
nedomýšlet, jaký je zřejmě na takovémto vybavení čeká sportovní zážitek a
jak se taková zkušenost podepíše na jejich chuti a odhodlání dál se běžkám
věnovat. Jakkoli my bychom se odtestování takovýchto lyží zřejmě nebránili
(přinejmenším by šlo o velmi poučné porovnání standardů), prodejci tohoto
artiklu jednak nemívají lyže půlrok před sezónou, kdy testujeme, ale zejména
– nemají o testování zájem. Není těžké odtušit proč.
Text: Tom Řepík
Vyšlo v printu NORDIC #11, 2010