Gordo jede na osmých gumách

Písmo: A ++ A --

Že potomci celebrit bývají zhýčkaní spratci (pokud ne rovnou kriplové) – spíš než osobnosti s vlastnostmi svých úspěšných rodičů, je všeobecně sdíleným názorem, proti němuž nemám co namítnout. Čest každé vzácné výjimce.

Mám na věc svou teorii, že v rámci typického rodinného klanu po hladové generaci, jež si ze země vydupala úspěch, vcelku logicky následuje jedno či dvě pokolení sytých neschopných rozmazlenečků, nasátých na slávu a prostředky produktivních předchůdců.

Aby evoluční cyklus mohl začít odznovu.

Bez hladu (ne nutně v doslovném významu) holt nebývá vůle prorazit. Učebnicových příkladů by se všude kolem našlo.

Za jednu z výjimek (zde si domyslete příměr o příslovečném šafránu), kdy potomek celebrity (přinejmenším) udržel krok se slavným rodičem v ohledu vlastním přičiněním vydobytého úspěchu, považuju pana Majkla Daglesů.

A že tedy jeho papá Kirk býval nějakej kanón!

(Býval ve smyslu profesní kariéry prosím, jinak stále JE, v prosinci pan Kirk oslaví těžko představitelných 1-0-0.)

Ale k synkovi.

Pro mě osobně bude MD navždy spojen s ikonickou rolí Gordona Gekka – charakterem, jenž má na svědomí zdaleka nejvíc lidí namotivovaných zkusit si burzovní trading. A tím de facto reálných peněz nalitých do trhů. (A utopených v nich.) Žádná literatura, žádný jiný film ani guru nedokázaly to, co geniální pan režisér Oliver Stone skrz fiktivní postavu GG.

Z rádia jsem zaslechl, že tehhle týden slaví Majkl 72, proto moje rychlá vzpomínka.

Žádnej synáček z povolání. Sekáč je to.

GG předtím, než ho ve filmu zavřeli, 1987;
“Greed, for lack of a better word, is good. Greed is right, greed works. Greed clarifies, cuts through, and captures the essence of the evolutionary spirit. Greed, in all of its forms; greed for life, for money, for love, knowledge has marked the upward surge of mankind.”

GG po návratu z lochu zestárl a navenek změnil názory, 2010;
“One thing I learned in jail is that money is not the prime asset in life. Time is.”

Mezitím po světě chodil a umřel možná nejsympatičtější novodobý zločinec, srdnatě bojující za zákaznická práva: D-Fens, 1993;