Jedna z nejslavnějších lyžařských škol Ameriky přilákala v průběhu let na svahy svého domovského střediska Hunter Mountain tucty těch nejtřpytivějších celebrit světa showbyznysu, sportu i politiky. Za vším stojí pozoruhodný osud rakouského lyžujícího rytíře Karla Plattnera.
Původně z Innsbrucku pocházející Plattner spolu s třemi dalšími kolegy z rakouské lyžařské reprezentace přicestoval v roce 1954 na východní pobřeží Kanady, aby tam všichni začali učit v dobře zavedeném lyžařském středisku Mont Tremblant. Po pár sezónách Karl poodjel přes nedalekou hranici do amerického Boyne Mountain v Michiganu, kde mezi jeho lyžařské klienty patřil i budoucí prezident Gerald Ford, tehdy senátor. Oba se stali doživotními přáteli.
Ještě v Kanadě se Plattner seznámil s lyžujícím Australanem Jamesem Hammersteinem, který na newyorské Broadwayi startoval kariéru později veleúspěšného muzikálového režiséra a producenta a po hlavě se vrhal do všemožných podnikatelských projektů. Jedním z nich byla ambice rozjetí nového lyžařského střediska Hunter Mountain v takzvaných Židovských Alpách, v pohoří Catskills, sotva dvě hodiny cesty z New York City. Hammersteinovi se zalíbil nápad získat ceněného rakouského instruktora, Plattnerovi se zamlouvaly producentovy konexe ve vlivném světě showbyznysu.
Věc však měla háček, a ne nicotný – Hammerstein nedisponoval prostředky, takže dohoda zněla na práci bez platu, za budoucí podíl ve středisku a proplacení nejnutnějších výloh, což, jak ukázaly staré záznamy, bylo 50 dolarů měsíčně. Karl byl tehdy čerstvě ženatý a otcem prvorozeného z nakonec tří dětí. Potřeboval nějak uživit rodinu.
Hammerstein se snažil najít řešení: nastěhoval Plattnera s rodinou do svého domu ve středisku, který využíval při lyžařských výletech z New Yorku, na něž často vozil celebrity světa opery, divadla i filmu. Protože dům sloužil i jako sklad veškerého zařízení a proviantu pro Hammersteinův osmdesátipokojový hotel Star, Karl Plattner usoudil, že hlady tu nezemřou, a nabídku na vedení střediskové lyžařské školy přijal.
Skiareál Hunter Mountain otevřel v lednu 1960 ve velkém stylu, vybaven tehdy málokde vídaným systémem umělého zasněžování. Ale samotný počáteční elán provozovatelů nestačil na to, aby se středisko dokázalo postavit ekonomicky na nohy; během necelých dvou let Hammerstein se svými partnery zkrachoval a celý areál připadl židovským bratřím Slutzkým coby hlavním věřitelům. Bratři Izzy a Orville Slutzky byli původními propagátory projektu Hunter Mountain, zejména jeho realitní složky, a byli hlavními staviteli ve středisku. Věděli toho spoustu o stavitelství, pramálo o vedení lyžařského provozu.
Ani Karl nevěděl, co si naráz počít. Duchovní otec revolučního zasněžovacího systému na Hunteru, Johny Mathewson z firmy Larchmont Engineering, Karla seznámil se svým přítelem Petem Seibertem, který se chystal pustit se do svého snu otevřít vlastní středisko v Coloradu. Seibert chtěl, aby mu s jeho snem Plattner pomohl: šlo o spuštění provozu střediska Vail. Seibertova nabídka zahrnovala pravidelný plat a dům v zárodku střediskové vesnice. Pro někoho, kdo dva roky nedostával za nic zaplaceno, bezesporu zatraceně atraktivní návrh.
Žádný div, že Plattner se příliš nerozmýšlel a rozhodl se odjet na Západ. Podle jeho vyprávění měli už vše sbaleno, když se Karl vydal nahoru na hunterský kopec, aby svůj odchod oznámil majitelům Slutzkým. Jejich konverzace však nabrala nečekaný směr. Podle Plattnerových vzpomínek mu bratři řekli: „Chceme, abys tu zůstal a pomohl nám Hunter rozjet. Za odměnu škola, kterou povedeš, ti bude patřit. A prodáme ti levně dům ve středisku, jen za 4 tisíce dolarů.“
Karl seběhl zpět z kopce, kde už čekala jeho žena se všemi sbalenými zavazadly. Karl jí sdělil, že zas budou vybalovat. To bylo v roce 1962 a Plattner bydlel na stejném místě po celý zbytek svého života, až do roku 2018, kdy jako 91letý zemřel.
Střediskový poklad
Pod Plattnerovým vedením středisko Hunter Mountain doslova vzkvétalo. Kombinace už zmíněného, na svou dobu novátorského systému technického zasněžování odshora až dolů, moderní střediskové chaty coby velkorysé základny pro okázalou après-ski zábavu i chytrý marketingový program pro nalákání slavných lidí ze světa showbyznysu, to vše dělalo z Hunteru prvotřídní středisko a jednu z nejpopulárnějších lyžařských destinací na východním pobřeží. Slutzští si za účelem propagace najali proslulého agenta z Broadwaye s dlouhými prsty Paula Pepeho, jenž do střediska dokázal dostat člověka s jakkoli zvučným jménem – od Paula Newmana po Bobbyho Kennedyho.
Karl Plattner vedl svou školu 33 let; začínal s osmi instruktory, všemi z Rakouska. V nejsilnějších sezónách bylo na Plattnerově zaměstnanecké soupisce 250 instruktorů s tím, že o víkendech jich v červených soupravách vyučovalo na svahu i sto. Pracovali pro něj běžní instruktoři a pak ti, kteří byli součástí střediskového VIP programu a věnovali se celebritám, jež se ve vyhlášeném středisku hojně vyskytovaly. Šlo o tak nesourodou směsici osobností jako proslulá operní sopranistka Patrice Munselová, světoznámý dirigent Leonard Bernstein, hudební producent Mitch Miller nebo esoterická popová hvězda Boy George.
Do Hunteru si jednou na otočku zaletěl s Plattnerem zalyžovat Robert Redford a i krásná rakouská instruktorka Kitty Falgerová, účinkující v roce 1964 v Carsonově Tonight Show ve skeči, kterou jsem v jedné z předchozích Nostalgií nazval Nejslavnější lyžařskou lekcí světa, pocházela z Plattnerovy instruktorské VIP skupiny. Oba bezpochyby přitáhli do Hunteru spoustu pozornosti a dalších hostí. Plattner ve středisku běžně lyžoval se členy dynastie Kennedyů, švédským hokejistou Andersem Hedbergem, tenistou Ivanem Lendlem nebo svým krajanem Arnoldem Schwarzeneggerem.
Výskyt takovýchto slavných lidí na svazích střediska plodil bezpočet zajímavých situací: jednou například Karl poslal svou dceru Jackie, aby jezdila s mladým Johnem Kennedym Jr. Oba byli středoškoláci a výborně lyžovali. Domácí Jackie se dobře vyznala v tamním volném terénu mimo tratě a stále ujížděli Kennedyově ochrance. „Tajní agenti jim nařídili, že odteď musí lyžovat ve státním zájmu pomaleji,“ vzpomínal po letech Karl Plattner.
„Karl bych poměrně tichý a nenápadný, ale byl všude, kde být měl, a vždy ochotný pomoct,“ vzpomínal pro změnu mazaný střediskový promotér Paul Pepe. „Věděl, jak se k lidem chovat. Pro Hunter byl pokladem.“
V poválečném Rakousku byl Plattner sám elitním lyžařským závodníkem a pravidelně hostil své krajany, kteří přijeli do Severní Ameriky závodit. V sedmdesátých letech patřil k prvním vřelým podporovatelům čerstvě vzniklé US Pro Ski Tour a Hunter Mountain se řadilo mezi první střediska, jež novou túru hostila. Rád nechával rakouské závodní hvězdy bydlet ve svém domě, aby jim vytvořil co nejlepší tréninkové podmínky. V roce 1989 byl rakouskou vládou za svůj přínos lyžování povýšen do rytířského stavu.
Jeho formální angažmá ve středisku Hunter Mountain skončilo v roce 1995, ale Plattner a jeho žena Margo se nikdy neodstěhovali ze svého domu stojícího hned vedle příjezdové cesty do areálu. Plattner se pak stal lyžařským ambasadorem na nedalekém kopci Windham Mountain a pravidelně tam lyžoval až do roku 2015, kdy se zranil při autonehodě, která jej nadobro zastavila v jeho aktivním pohybu na sněhu.
Majitel střediska Hunter Mountain, Orville Slutzky
Plattnerova lyžařská škola zaměstnávala až 250 instruktorů
Karl Plattner provázel po středisku herce Roberta Redforda, který si do Hunteru zaletěl helikoptérou z natáčení v New Yorku
Karl Plattner se svou ženou Margo začátkem šedesátých let
Do Hunteru jezdil často lyžovat celý klan Kennedyů; zde Bobby s manželkou