Backcountry 2021

Písmo: A ++ A --

Dosavadní podoba letošní lyžařské sezóny už obnažila nejeden paradox a další na nás možná ještě číhají. Prakticky všechny tuzemské běžkařské lokality jsou uspokojivě zasněženy – a přesto ve většině z nich nelze během denního světla rozumně lyžovat. K nim přiléhající parkoviště jsou notoricky ucpaná, mnohdy včetně nedozírných kolon na příjezdech k nim. Tratě plné civilních lidí, zhusta bez lyží, současně plné jejich nevyzpytatelných reakcí a neobvyklého chování, plné odpadků. Zdá se, jako by lyžařská turistika ve volném terénu – pravověrné backcountry – byla jednou z posledních bašt kýžené lyžařské svobody; té hodnoty, kvůli níž se většina z nás světu dvou (ne nutně těch nejužších) prkýnek upsala.

Tenhle text těžko můžu psát víc inspirován. Je polovina ledna, právě jsem strávil odpoledne protažené do podvečerní tmy toulkami krušnohorskou polootevřenou krajinou plnou remízků, luk a pastvin, jež byla reálnou kulisou předlohy zfilmovaného románu pana Stránského Zdivočelá země, po mém soudu nejlepšího porevolučního televizního počinu. Už třetí den tu kdečemu vládne vánice, jež zdejší horské cesty bez ustání přesypává sněhovými jazyky; místní obce naléhají na lidi z měst, ať se nepokouší vyjíždět nahoru. Typ zimního počasí, který často znehodnocuje či znemožňuje jakékoli lyžování, sjezdové i běžecké. Ne však backcountry turistiku, když jste na ni řádně vybaveni.

Na zdejších horských loukách, kde od jara až do prvních vážnějších mrazů bylinkařím, je teď naváto cokoli mezi čtvrt- až půlmetrem prašanu na prakticky žádném podkladu, ve vysokém lese o něco míň. Pluju po tom všem na svých širokých Sportenech Expedition 90, kterým nic nevadí a nic se pro ně nezdá být neprůjezdným. Přijde mi to neuvěřitelné – ještě před nedlouhým časem, koncem listopadu, jsem tu sbíral své poslední šípky, hložinky a trnky; i teď si je z lyží sbírám znovu, jen tak z keřů do pusy, projížděje kolem nich.

Vjíždím na louku, kam jsem za horkých červencových večerů chodil sbírat všeléčivky řepík a třezalku; pokaždé se už smrákalo a od kraje lesa se na tu samou louku vycházely pást laně. Už mě asi znaly; věděly, že si jich naoko nevšímám a sbírám si to svoje, a tak i ony si hleděly své pastvy – mohlo nás od sebe dělit sotva dvacet, třicet metrů – a vydrželi jsme spolu třeba pět minut, možná víc. Ani mě nepřekvapuje, že na stejné louce se teď na sklonku dne laně objevují zas – kdoví, zda ne ty stejné. Znovu mě na nevelkou dálku přijímají do společné scény, kterou nikdo z nás dlouhé minuty neopouští. Když se laně daly opět do pohybu, možná mi chtěly potvrdit, že jsme staří známí: pozoruju, jak mě ve velké vzdálenosti dokola oběhnou, než zmizí za horizontem kopce, k němuž se čím dál víc snižuje zapadající rudozlaté slunce a pomáhá stromům na obzoru vrhat na bělostně se jiskřící pláň bizarně dlouhé, mnohasetmetrové stíny.

Podobné výjevy jsou tím, proč si nasazuju backcountry lyže, kdykoli můžu, já osobně. Ostatní mohou a nejspíš mají své vlastní důvody, snad víc či míň podobné. Spojuje nás v srdci krev a v ní touha po lyžařské osamělosti – osamělosti do takové míry, do jaké ji chceme mít. Občas může jít o osamělost sdílenou s partnerem, rodinou, přáteli nebo třeba psem. Stále však jde o osamělost, na preparovaných tratích značených okruhů stěží kdy docílitelnou, a nikdy ne garantovanou. Natož v téhle době.

A pak je tu ten ryzí pocit zimního dobrodruha ve většině z nás, který jinde než mimo upravovanou stopu nelze zažít. Toužíme okusit zimní verzi našich oblíbených stezek, po kterých se proháníme na kolech a koloběžkách, možná i na koních či po svých od jara do dalšího jara. Prahneme zjistit, jak vypadá ten potok s vodopádem, když je zamrzlý a pod vysokou duchnou prašanu. Chceme vědět, že můžeme kdykoli své lyže otočit libovolným směrem a sjet dlouhatánskou stráň, na které krávy žvýkaly svůj jetel ještě necelé tři měsíce předtím. A že můžeme být prvními tvory, kteří tudy takovýto sjezd svými lyžemi nakreslili. Nejen tento den či tuto zimu; prvními odjakživa.

BC výbava
Dost poetiky, toto je rubrika Tech, vím. Tedy o lyžích: poctivé backcountry si říká o běžky širší a stabilnější než lehoučké štíhlé závodní rakety konstruované do upravených tratí. (Nakolik to nezbytně neznamená, že v méně extrémních podmínkách nelze vyjet i na běžkách úzkých.) Některé BC modely lyží jsou vybaveny ocelovými hranami, což jezdcům dodává na jakémsi mentálním komfortu. Ocelové hrany nedělají lyži stabilnější ani výrazně lépe ovladatelnou ve sjezdech, s výjimkou jediné situace – dokud se lyže nepotkají s ledem; pak jsou ty s hranami bezkonkurenční. Jejich skluznice bývá pod botou vyvedena nejčastěji v klasických šupinách nebo s vlepenými mohérovými skiny; hladké mazací modely BC lyží vám z mnoha dobře míněných praktických důvodů nedoporučuju. Některé seriózní backcountry lyže nabízí možnost připnutí si stoupacích pásů v plné délce, jak je to běžné u skialpinistických modelů; využijí se při tom typu turistiky, jež v sobě zahrnuje i dlouhé sjezdy, při nichž lyžař ocení co nejhladší skluz. Jakkoli BC běžky nikdy nebudou sjíždět tak rychle ani ovládat s takovou jistotou a razancí jako lyže sjezdové. Však taky backcountry není o rychlosti; backcountry je o objevování přírody a užívání si takových objevů.

Podobné co pro lyže platí pro obuv – optimální (avšak v závislosti na obtížnosti terénu nikoli nezbytně nutné) jsou robustní BC modely, ne náhodou připomínající regulérní trekovou obuv – zejména, máme-li zapnuty široké BC lyže. Lehké boty totiž tyto široké a těžké lyže budou ovládat výrazně hůř. Běžnou a nadmíru užitečnou součástí BC výbavy bývají lýtkové návleky zabraňující sněhu a ledu dostat se do bot.

Lyžařské hole bývají v backcountry turistice jednou z nejčastěji podceňovaných položek. Vyplatí se investovat do speciálních teleskopických: jednak lze jejich délku rektifikovat podle typu terénu (například nastavit rozdílné délky v případě dlouhého traverzu napříč prudkým svahem), anebo snadno vyměnit košík za větší, či jej úplně sejmout a z jednotlivých dílů hole sešroubovat dlouhou lavinovou sondu. U batohu mějte pevně utažené popruhy a největší zátěž uvnitř umístěnou až na dně a co nejblíž k tělu – cokoli jiného by vám při jízdě narušovalo stabilitu.

Při backcountry výletech se vám zřejmě čas od času nevyhnou prudší výšlapy, následované sjezdy. Podle obtížnosti terénu a sněhových podmínek budete nuceni kreativně volit svou taktiku a techniku zdolávání své trasy a nejednou i improvizovat. Sundat své lyže a pěšky sejít extrémně nebezpečnou či nesjízdnou oblast bývá běžnou praxí. Buďte mentálně i výbavou připraveni na prudké výšlapy, obtížné a dlouhé traverzy, ve vyšších nadmořských výškách počítejte s časovou rezervou – můžete být nuceni tam vysoko hodně, hodně zpomalit. Nic by vás nemělo zaskočit. Celá vaše skupina bude tak rychlá a schopná jako její nejslabší člen.

Než si pro vaši inspiraci prohlédneme několik reprezentačních kousků z letošní backcountry produkce, které jsem pro vás spolu se zástupci značek vybral, rád bych vám, čtenářům, jakož i sobě, popřál do zbytku této sněhové sezóny dobré zdraví a co nejvíc svobody, klidu a prostoru pro to, co máme tak rádi.

FISCHER TRAVERSE 78 CROWN/SKIN
Široké běžecké lyže přizpůsobené pro túry mimo upravované stopy jsou vybaveny systémem Easy Skin umožňujícím připnout mohérové stoupací pásy do konstrukce lyže. Standardně je skluznice pod botou vybroušena protiskluzovým reliéfem Offtrack Crown, který je použitým materiálem i tvarově přizpůsobený, aby umožnil kvalitní odraz i slušný skluz i ve volném terénu. Náběh špičky lyží je prodloužený (tzv. Nordic rocker) pro snadnou jízdu zasněženým terénem. Lyže o krojení 78 – 61 – 69 jsou po celé své délce osazeny ocelovými hranami, vyrábí se v délkách od 169 do 199 cm a váží v páru mírně přes 2 kg.

FISCHER E99 EASY SKIN XTRALITE
Osvědčený model backcountry lyže určené k dlouhým trekům mimo upravované trasy. Náběh špičky lyží je prodloužený (tzv. Nordic rocker) pro snadnou jízdu zasněženým volným terénem. Lyže dále charakterizují ocelové hrany a robustní konstrukce. Hlavní složku jádra lyže tvoří pláty z extrémně lehkých dřevin protkané vyfrézovanými vzduchovými kanálky. Model má univerzální hladkou skluznici Sintec, k níž lze dokoupit stoupací pásy Easy Skin upínající se skrze tělo lyží. Lyže o krojení 66 – 54 – 61 se vyrábí v délkách od 180 do 210 cm a v páru váží 2 kg.

SPORTEN EXPLORER SKIN
Sendvič dřevěného jádra složeného z mnoha lamel výběrového dřeva zpevněných sklolaminátem. Lyže o rozměrech krojení 64-52-60 jsou po celé délce osazeny ocelovými hranami, vyrábí se v délkách 165 až 205 cm a váží v páru mírně přes 2 kg. Do stoupací komory skluznice je vlepen tulení pás.

SPORTEN BACKCOUNTRY
Hliníkové běžecké hole Sporten Backcountry mají speciální prodlouženou rukojeť a široký hliníkový kroužek s koženým košíkem o průměru 12 cm. Hole se vyrábí v délkách po 5 cm do 120 až 170 cm.

SPORTEN FREEWALK
Sněžnice nové generace pro komfortní chození v hlubokém prašanu i na sněhové krustě, po cestách i ve volném terénu. Skluznice je osazena krátkými ocelovými hranami a stoupacím skinem. Lyže o krojení 138 – 138 – 88 o délce 120 cm se dodávají s jednoduše ovladatelným systémem plastového vázání Outlander, které bezpečně pojme každou běžnou trekovou nebo jinou zimní obuv.

ALPINA ALASKA
Nová vlajková loď BC produkce slovinské značky Alpina Alaska je vybavena podrážkou NNN BC se střední flexí a oblečena do přírodní kůže zbarvené do firemní červené. Vpravdě masivní lyžařská bota nabízí propracovaný systém šněrování pro dokonalé usazení chodidla a rychlé a nekomplikované upnutí. Anatomická stélka se stará o stabilitu a příjemné nošení, membrána Alpitex zabraňuje průniku vody.

ALPINA MONTANA
Montana je menším, měkčím sourozencem své červené výkladní skříně tradičního výrobce lyžařské obuvi, stále však jde o nadmíru pohodlnou botu pro cesty do zasněžené přírody. Je vybavena podrážkou NNN BC se střední flexí, anatomickou stélkou a termoizolací Thinsulate. Jako ostatní modely značky Alpina, i tento padne široké škále tvarů chodidel, má dokonalé, jednoduché a pohodlné šněrování a poskytuje stále velmi solidní stranovou stabilitu.