Sport & hobby

Tady pozor. Chlápek, co sotva sám odešle e-mail a nemá ani páru, jak se sakra udrží letadla ve vzduchu anebo kudy se dostávají všechny ty postavičky do televize, si troufá rozumovat nad něčím natolik slušně komplikovaným, jako skluznost běžek? Lyžování […]

Kdo je tím mytickým nej- závodníkem, co kdy stál na sněhu? Jakkoli jde o naivní – byť nezřídka kladenou – otázku, racionální odpověď jsem se pokoušel hledat u těch jmen, která dokázala vítězit na povel, pod tlakem té nejdůležitější soutěže

Zimní olympijské hry se během života většiny čtenářů tohoto magazínu přetransformovaly bez nadsázky měrou šokující. Hned první poválečná zimní olympiáda učarovala všem přítomným kouzelnými panoramaty zasněžených engadinských Alp v okolí švýcarského Svatého Mořice. Následovaly hry v kolébce lyžování, norském Holmenkollenu,

Čím dál víc lyžařů se po sjezdovkách nepohybuje jen směrem dolů – což může vyústit v závažný problém. Jde o zlý sen každého střediskového manažera: rolba s navijákem začala upravovat uzavřenou večerní sjezdovku, po které ve tmě tiše pochoduje skupinka

Kývající se starej Brůna býval trýznivou noční můrou nejednoho z nás, dětí husákovské generace. Avšak i dnes může představa smrtonosné studny právem kazit spánek mnoha lyžařů. „Když napadne prašan, neexistují kámoši,“ říká se. A ačkoli je takové rčení nejspíš stejně

Jeden z nejúspěšnějších tuzemských trenérů, ve světě mnohokrát uznávanější než v domovině. Nic tak neobvyklého – na mysl se dere třeba srovnání s fotografem Janem Saudkem, stiženým stejným prokletím. Avšak skutečně prokletím? Jak vidí běh své celoživotní kariéry a okolnosti,

Jakkoli my tuzemci nejspíš budeme – a jistě, z dobrých důvodů – argumentovat majstrštykem Ester Ledecké, faktem zůstává, že jedním z dalších pamětihodných momentů posledních Her v Pchjongčchangu bylo historicky první běžkařské zlato pro USA, vybojované dvojicí dam léta rozmnožujících krásy běžkařského sportu, Jessie Diggins a Kikkan Randall v týmovém sprintu. Bezpochyby šlo o osobní triumf jejich letité tvrdé dřiny, výdrže a nasazení, současně jistě však i o demonstraci pozoruhodného týmového ducha amerických klasických lyžařek, nemajícího na soudobé scéně disciplíny obdoby.

Že závodit v lyžařských sportech stojí nemalé peníze, se ví. Jde však o státní, sponzorské, anebo vlastní prostředky? Odkud jsou placeni tuzemští lyžaři, nakolik se liší schémata financování jednotlivých sněhových sportů a jak zabezpečují své národní týmy ostatní lyžařské velmoci?

Během ledna nám značky dodaly své modely lyží určené do redakčního NORDIC Skitestu a od té doby nebylo týdne, kdy bychom se s lyžemi nedostali na sníh – obvykle vícekrát. Dosavadní zima našemu testování přeje nejen co do hojnosti sněhových

Ambice je zjevná: oddělit se od davů značených lyžařských magistrál a ochutnat trochu přírodní divočiny. Sám to považuju za přirozený evoluční proces určitého lidského druhu lyžařů klasických i alpských: jakmile docílíme jistého stupně svých dovedností (obvykle v bodě dlouhodobé stagnace v úrovni rozumného maxima osobního potenciálu), zalačníme po lyžování na netknutém sněhu, pěkně nahrubo a nadivoko. Upravované běžecké tratě mají nepochybně své místo, důvod i půvab, chybí na nich ale autentický kontakt s ryzí přírodou, o samotě. Lyžování ve stopách nezasáhne duši silou, jako když žádné stopy nikde před sebou nevidíme.

Pokud jste jako většina závodníků, nejspíš máte doma vak plný běžek, možná několik. Podobně jako vybrat si vhodný pár v obchodě, zvolit si správné lyže do svého závodu je neméně důležité. Předsoutěžní testování bývá jednou z typických pastí, v nichž se ztrácí čas a mentální koncentrace, mešká kvalitní rozcvičení, nemluvě o startu na špatném páru lyží.

Bylo by nejspíš nemožné snažit se pokrýt každou nuanci produktových inovací všech hlavních výrobců bez toho, aby tím byla popsána většina stran magazínu nepřehledně dlouhými tabulkami rozměrů, délek, flexí, struktur, barev a taky nekonečných superlativů o výjimečnosti a kvalitě, tak jako v předchozích letech. To by ale nebylo příliš ke čtení a upřímně, já bych se do takového typu psaní ani nepouštěl. Namísto toho, abych nudil přepisem informací a dat, které lze najít v obchodních katalozích a které pro většinu čtenářů příliš neznamenají, požádal jsem národní zástupce značek, aby mi ze svého sortimentu ukázali na stěžejní produkty, jež v této sezóně chtějí z nějakého důvodu vyzdvihnout. Některým z nich tu budu věnovat pozornost, prohlédnu je uživatelsky praktickýma očima a popíšu snad civilnějším jazykem, než onou jalovou marketinštinou reklamních brožur; čest nemnohým výjimkám. (Vyhrazuju si o tom vědět svoje, byl jsem nucen probrodit se odshora dolů všemi.)

Rozkošný kousek geniálně jednoduchého – a třeskutě upřímného – marketingu dorazil z orienťácké Mekky těchto dní, švédského O-Ringenu. Kdo není zabedněný, toho velmi znepokojuje, pokud ne přímo decimuje a/nebo na živobytí ohrožuje, vůkolní dlouhotrvající sucho. Nikdy by mě nenapadlo, že