Trhy mi zas nalískaly zadek… jenomže komu nikdy ne?
Tome, co obchodník dělá po dvou týdnech brutálních ztrát? Nakoupil jsem (teď už vidím, že domnělé!) dno v lednu v bavlně, sveřepě držel long do února, až mě trh dostal ven pod 59.50 linií a já vrátil zpátky většinu toho, co jsem od vánoc vydělal v kakau. Tohle mě psychicky dostává do kolen.
Nejdřív krátce odbočím: nerad se považuju za dodavatelskou součást téhle burzovní branže, ale chtě nechtě musím, dokud v ní v nějaké formě zůstávám – protože jsem jí sám v roce 94 založil, mnohému tehdejšímu navzdory. Už deset let nato se to tu hemžilo sebevědomými vyučovateli, hlásajícími různá evangelia různých obchodnických moudrostí. A v jistých obměnách hemží dodnes. Kam mířím – do jednoho vytrubují a zveřejňují jen pozitivní reference o tradingu, natož o jejich systému. Ztrácející zákazníci u nich neexistují.
Navzdory faktu, že 95 % lidí si v tradingu dlouhodobě neškrtne.
Já se naopak vyžívám v tom, pustit ven kdejaký negativní příběh, jenž mi pisatel dovolí zveřejnit. Upřímně, za svou kariéru jsem nejspíš od tradingu záměrně odradil mnohem víc lidí, než jich do trhů přivedl. A jsem rád. Ti lidi nejspíš i proto mají dál kde bydlet a dál komu říkat rodino, nejednou. Bez legrace.
Trhy mi zas nalískaly zadek… jenomže komu nikdy ne? Celý text »

















