Sport & hobby

Pro málokterý kout Ameriky mám takovou slabost, jako pro Tahoe oblast v High Sieře. Snad jenom Oregon a Washington dál na sever připadají v úvahu.

Kobaltově modré vysokohorské Lake Tahoe, nedaleko městečko Truckee, trochu větší Staré Splavy Ameriky, jak já jim říkám. Odtud 2 majle na dohled areál Northstar, novodobý šampion všech skiresortů, co jich je kolem jezera (15+).

Naproti přes údolí nějakých 5 majlí historické Squaw Valley, hostitel olympiády 1960. Jeho sexy ambasadorka Jules Mancuso je pro Squaw tím, čím je Lindsey Vonn pro Vail.

Tady se včera běželo/šphalo mistrovství světa v extrému zvaném Spartan Race. A světovou šampiónkou se stala kamarádka Zuzana Kocumová.

Ačkoli na jižní půlce glóbu začalo meteorologické jaro, skiresorty tam dál jedou jako by se nechumelilo (přičemž ono dál chumelí). Současně na druhém konci světa otevřelo o víkendu první neledovcové středisko. Na loňském sněhu.

Norské Geilo, tisícovkový kopec, si z jara zakopal asi 850 kubíků sněhu, jenž navzdory letním hicům neuplaval a minulý týden jej roztáhli na sjezdovku. Geilo tak prvně v historii zkouší už v září zkásnout nadrženou lyžařskou veřejnost.

Minulý víkend pořádal pražský Ekonom Mistrovství ČR v orientačním běhu na krátké trati v terénech Jáchymovského Pekla. Poprvé v historii byla tahle oblast do extrémního detailu zmapována, včetně pozůstatků komunistických koncentráků Nikolaj, Svornost a Rovnost. Mrazí z toho v zádech. V padesátých letech by se v těchto lesích na pohybujícího se člověka bez vyzvání střílelo.

Centrum závodů bylo v oblasti bývalé šachty Eduard, po jejím zrušení tu v 70. letech vybudovali biatlonový areál. Ten se ale valné pověsti mezi biatlonovou špičkou netěšil, aspoň jak mi povídal Ivan Masařík. Nyní se tu už biatlon dlouho nejezdí, areál chátrá. Jakoby to místo bylo prokleté. (Vůbec by nebylo divu.) Současný provozovatel tu nabízí paintball nebo kurzy přežití. Vcelku příznačné.

Vždycky, když lyžuju v novém skiareálu Plešivec, nemůžu si pomoct – nutí mě to ke stejné věci. Zastavit tam, kde mě vyplivnou lanovky, zapomenout na místní fajnový manšestr a jen tak koukat kolem.

Jednak proto, že ten kopec znám v jeho původním stavu, bez prosekaných sjezdovek, jež charakter krajiny totálně změnily. Pro moje oči jde vlastně o nový kus země.

Tenhle malý zázrak by nevznikl bez velké kliky na dobu. Nikdy dřív a nejspíš (a snad!) už ani nikdy později nebudou k mání pofidérní eurodotační stamiliony, které za zdejší proměnou stojí.

Ještě za socialismu – když jsem coby dorostenec na Plešivci o víkendech otáčel svou běžkařskou trasu přes Božák zpátky na Klínovec – kdybych mohl vidět soudobý obrázek toho samého místa, považoval bych ho za ráj. Vím to.

Život produkuje – chválabohu – tak pomálu jistého, že kdykoli se nějaká ta jistota vyklube, je hodna zaznamenání.

Za jednu z dobrých jistot považuju, že skutečný frajer zůstane frajerem, všemu a všem navzdory.

Pettera Northuga ani klopotný rok plný problémů a související okázalé nepřízně většiny těch, kdo dřív byli jeho nejhlasitějšími nohsledy, nepřipravil o kuráž do rebelství. Ve finiši pátečních štafet si dojel pro své na tomto falunském MS už třetí zlato s obligátním gestem, vyseknutým švédskému králi Carl Gustavovi před očima.

Od minulého víkendu má svět novou ski-královnu. Nejúspěšnější lyžařkou všech dob se stala americká ikona a současně ambasadorka Vailu Lindsey Vonn. V italské Cortině vyhrála sjezd i Super-G a na kontě už má 63 vítězství ve SP, nejvíc v historii sportu.

Že se dlouhodobě s depresemi bojující GF Tigera Woodse po strašidelném zranění kolene z roku 2013 plnohodnotně vrátí a bude schopná znovu vítězit, čekal asi málokdo. Já osobně ne. Rázem je Lindsey největší favoritkou pro sjezd i SG únorového MS v jejím domovském Vailu.

Nejbohatší skiresort světa svou slavnou rezidentku zbožňuje. V noci tam její rekord připomínají neony, na tento týden středisko vyhlásilo soutěž o 63 sezónních Epic skipasů – nejžádanějšího lyžařského produktu planety – které na její počest rozdá.

Málokdy se tak rád pletu ve svých úsudcích, jako nedávno, když jsem psal o Petterovi vyklízejícím královské pozice. Jenže se zdá, že norský prase chytlo saze v nejpříhodnějším čase a v aktuální Tour de Ski vodí všechny soupeře za frňáky, včetně největšího rivala, krajana Sundbyho, s nímž si vzájemně nevymění ani pohled, natož aby podali ruku. V dnešní 25km stíhačce se asi 24.75 km vezl za kvartetem, jež tahal právě buldog Sundby, aby ve finiši král ukázal, komu že dál patří patent na největší charisma a mediální pozornost soudobého xc lyžování.

Nebyl by to Petter Northug, aby se na lajně okázale nechytil za startovní číslo s reklamou jeho domovské laufařské stáje Coop.

Mám rád frajery. Přesněji chytré frajery se lvím srdcem a příslovečnými koulemi, co si za svou frajeřinou zůstanou pevně stát, kdykoli s ní budou konfrontovaní. Klidně ať jsou arogantní, tvrdohlaví, s gigantickým egem – o to budou podnětnější. A dlužno dodat, že nejspíš taky extrémně nenávidění jedněmi a současně milovaní – či přinejmenším respektovaní – ostatními.

Jedním z přesně takových novodobých psanců je Petter Northug, 29letý Nor, mnohonásobný světový a olympijský šampion v běhu na lyžích. Je nabíledni, že jeho hvězda už dohořívá a své nejlepší sportovní časy má za sebou, k mojí lítosti. Klasické lyžování nezažilo ve své historii výraznějšího rebela a pochybuju, že někdy brzy znovu zažije.

Prakticky všechna evropská neledovcová lyžařská střediska zůstávají beze sněhu a kdekdo v branži se s postupujícím časem čím dál víc, byť zatím skrytě, obává loňského Deja-vu. Jako by si nikdo nechtěl připustit, že historicky ty nejbídnější zimy (a že ta loňská taková byla) častěji než ne přichází v tandemu, než sólo.

Druhá zlá sezóna v řadě za sebou už v oboru začíná oddělovat zrno od plev, třetí bývá smrtonosnou pro mnohé, nejen ty nejslabší.

Dokud mám důvod považovat se za přiměřeně zdravého, seznam mých snů/přání zaměřených na cokoli vnějšího je strohý. Jednou z těch několika (zdánlivých) obyčejností, co bych rád, je ochočit si krkavce/havrana.

Odjakživa mě fascinuje apriorní jednostranná negativita, s jakou je tento tvor univerzálně vnímán.

Lehčí a rychlejší, prostě zase lepší. Materiál na příští sezónu touží držet krok s elitou závodníků, kteří se fyzicky rok od roku zdokonalují k dříve nemyslitelným obzorům. Co se před lety běhalo, dnes se píchá soupaž. Tratě musí být profilově čím dál náročnější, aby se na nich i lyžovalo. Chcete-li jezdit na šlágru nové sezóny, hledejte u Rossignolu.

Nadpis příliš troufalý na to, abyste se nezačetli, že? Kam se bude budoucí
materiálový vývoj ubírat, nikdo přesně neví. Každý se může jen
domnívat a odhadovat, s jistotou jediného: stěží dojde v branži ke stagnaci
a vývoj a podoba lyžařského náčiní zamrznou na stávající úrovni.

Nordic Skitest 2009: nabídka lyží na nejvyšší doposud poznané
úrovni, konkurence na špici nebývale vyrovnaná. Stvrzen obrázek ze
současných světových pódií, nalezen i jasný vítěz testu. Na závěr si
na nás počíhalo i jedno dráždivé překvapení.

Ačkoli se v segmentu běžeckých lyží už roky nekoná (a popravdě
řečeno stěží se dá racionálně očekávat!) nějaká převratná, čelisti k zemi
posílající novinka, rozhodně není na místě hovořit o stojatých vodách. Ona
na první pohled není ta přehršel detailů, jimiž konstruktéři neustále
vylepšují vnitřky prkýnek, aby je učinili ještě rychlejšími, pevnějšími,
hbitějšími a flexibilnějšími, příliš dobře vidět.

Letošní sezónu bezpochyby začne jít v lyžařské branži, avšak pochopitelně
nejen v ní, příslovečně do tuhého. Globální krize se s logickým zpožděním
začíná projevovat celoplošněji i u nás; zdůrazňuji, že „začíná“. Zároveň
však mluvíme o sezóně, do níž firmy vstupují s historicky zřejmě
nejpočetnější a nejpestřejší nabídkou lyží, historicky nejdokonalejších. Jak
ale tak obrovskou, rozmanitou nabídku prostudovat a neztratit z toho hlavu?

Nový běžecký areál Lesná v Krušných horách a uzavřený testovací okruh v něm,
šestnáct optimismem i zvědavostí nabitých prominentních testérů ze všech
koutů Česka a zhruba stejně početný servisní personál. Přející počasí na
sklonku vydařené a na sníh štědré zimní sezóny, dobrá nálada mezi výrobci a
obchodníky a přes 60 párů prototypů nových lyží od nich. V druhé polovině
března náš časopis zjišťoval, které značky běžeckých lyží budou nejspíš
sbírat medailové posty i vévodit prodejním statistikám, a proč, na unikátním
třídenním Swix Nordic Skitestu 2009.

WAXLESS & BACKCOUNTRY SKITEST 2015 TOM REPIK • SKIINDEX SKIBLATNO CZE TESTING IN 2015: ATOMIC REDSTER SKINTEC [OPEN THE FILE] ATOMIC XCRUISE POSIGRIP [OPEN THE FILE] KARHU VELOX CLASSIC BEARGRIP [OPEN THE FILE] KARHU ALTUS CLASSIC BEARGRIP [OPEN THE FILE]

Tyto lyže, léta tolik populární v Americe, se do kontinentální Evropy dostaly přes Skandinávii, a odsud je v posledních několika letech objevuje i náš tuzemský trh. Jsou natolik specifickou kategorií lyží, že jsem si je netroufl zařadit do předešlého článku a zasunout kamkoli mezi tradiční modely od závodních po rekreační; v mém chápání zaujímají terénní back-country (BC) lyže výsostnou a nepřehlédnutelnou pozici někde na hranici mezi ještě běžkami, a už téměř lyžemi sjezdovými, či skialpinistickými.