Sport & hobby

Vždycky, když lyžuju v novém skiareálu Plešivec, nemůžu si pomoct – nutí mě to ke stejné věci. Zastavit tam, kde mě vyplivnou lanovky, zapomenout na místní fajnový manšestr a jen tak koukat kolem.

Jednak proto, že ten kopec znám v jeho původním stavu, bez prosekaných sjezdovek, jež charakter krajiny totálně změnily. Pro moje oči jde vlastně o nový kus země.

Tenhle malý zázrak by nevznikl bez velké kliky na dobu. Nikdy dřív a nejspíš (a snad!) už ani nikdy později nebudou k mání pofidérní eurodotační stamiliony, které za zdejší proměnou stojí.

Ještě za socialismu – když jsem coby dorostenec na Plešivci o víkendech otáčel svou běžkařskou trasu přes Božák zpátky na Klínovec – kdybych mohl vidět soudobý obrázek toho samého místa, považoval bych ho za ráj. Vím to.

Život produkuje – chválabohu – tak pomálu jistého, že kdykoli se nějaká ta jistota vyklube, je hodna zaznamenání.

Za jednu z dobrých jistot považuju, že skutečný frajer zůstane frajerem, všemu a všem navzdory.

Pettera Northuga ani klopotný rok plný problémů a související okázalé nepřízně většiny těch, kdo dřív byli jeho nejhlasitějšími nohsledy, nepřipravil o kuráž do rebelství. Ve finiši pátečních štafet si dojel pro své na tomto falunském MS už třetí zlato s obligátním gestem, vyseknutým švédskému králi Carl Gustavovi před očima.

Od minulého víkendu má svět novou ski-královnu. Nejúspěšnější lyžařkou všech dob se stala americká ikona a současně ambasadorka Vailu Lindsey Vonn. V italské Cortině vyhrála sjezd i Super-G a na kontě už má 63 vítězství ve SP, nejvíc v historii sportu.

Že se dlouhodobě s depresemi bojující GF Tigera Woodse po strašidelném zranění kolene z roku 2013 plnohodnotně vrátí a bude schopná znovu vítězit, čekal asi málokdo. Já osobně ne. Rázem je Lindsey největší favoritkou pro sjezd i SG únorového MS v jejím domovském Vailu.

Nejbohatší skiresort světa svou slavnou rezidentku zbožňuje. V noci tam její rekord připomínají neony, na tento týden středisko vyhlásilo soutěž o 63 sezónních Epic skipasů – nejžádanějšího lyžařského produktu planety – které na její počest rozdá.

Málokdy se tak rád pletu ve svých úsudcích, jako nedávno, když jsem psal o Petterovi vyklízejícím královské pozice. Jenže se zdá, že norský prase chytlo saze v nejpříhodnějším čase a v aktuální Tour de Ski vodí všechny soupeře za frňáky, včetně největšího rivala, krajana Sundbyho, s nímž si vzájemně nevymění ani pohled, natož aby podali ruku. V dnešní 25km stíhačce se asi 24.75 km vezl za kvartetem, jež tahal právě buldog Sundby, aby ve finiši král ukázal, komu že dál patří patent na největší charisma a mediální pozornost soudobého xc lyžování.

Nebyl by to Petter Northug, aby se na lajně okázale nechytil za startovní číslo s reklamou jeho domovské laufařské stáje Coop.

Mám rád frajery. Přesněji chytré frajery se lvím srdcem a příslovečnými koulemi, co si za svou frajeřinou zůstanou pevně stát, kdykoli s ní budou konfrontovaní. Klidně ať jsou arogantní, tvrdohlaví, s gigantickým egem – o to budou podnětnější. A dlužno dodat, že nejspíš taky extrémně nenávidění jedněmi a současně milovaní – či přinejmenším respektovaní – ostatními.

Jedním z přesně takových novodobých psanců je Petter Northug, 29letý Nor, mnohonásobný světový a olympijský šampion v běhu na lyžích. Je nabíledni, že jeho hvězda už dohořívá a své nejlepší sportovní časy má za sebou, k mojí lítosti. Klasické lyžování nezažilo ve své historii výraznějšího rebela a pochybuju, že někdy brzy znovu zažije.

Prakticky všechna evropská neledovcová lyžařská střediska zůstávají beze sněhu a kdekdo v branži se s postupujícím časem čím dál víc, byť zatím skrytě, obává loňského Deja-vu. Jako by si nikdo nechtěl připustit, že historicky ty nejbídnější zimy (a že ta loňská taková byla) častěji než ne přichází v tandemu, než sólo.

Druhá zlá sezóna v řadě za sebou už v oboru začíná oddělovat zrno od plev, třetí bývá smrtonosnou pro mnohé, nejen ty nejslabší.

Dokud mám důvod považovat se za přiměřeně zdravého, seznam mých snů/přání zaměřených na cokoli vnějšího je strohý. Jednou z těch několika (zdánlivých) obyčejností, co bych rád, je ochočit si krkavce/havrana.

Odjakživa mě fascinuje apriorní jednostranná negativita, s jakou je tento tvor univerzálně vnímán.

Lehčí a rychlejší, prostě zase lepší. Materiál na příští sezónu touží držet krok s elitou závodníků, kteří se fyzicky rok od roku zdokonalují k dříve nemyslitelným obzorům. Co se před lety běhalo, dnes se píchá soupaž. Tratě musí být profilově čím dál náročnější, aby se na nich i lyžovalo. Chcete-li jezdit na šlágru nové sezóny, hledejte u Rossignolu.

Nadpis příliš troufalý na to, abyste se nezačetli, že? Kam se bude budoucí
materiálový vývoj ubírat, nikdo přesně neví. Každý se může jen
domnívat a odhadovat, s jistotou jediného: stěží dojde v branži ke stagnaci
a vývoj a podoba lyžařského náčiní zamrznou na stávající úrovni.

Nordic Skitest 2009: nabídka lyží na nejvyšší doposud poznané
úrovni, konkurence na špici nebývale vyrovnaná. Stvrzen obrázek ze
současných světových pódií, nalezen i jasný vítěz testu. Na závěr si
na nás počíhalo i jedno dráždivé překvapení.

Ačkoli se v segmentu běžeckých lyží už roky nekoná (a popravdě
řečeno stěží se dá racionálně očekávat!) nějaká převratná, čelisti k zemi
posílající novinka, rozhodně není na místě hovořit o stojatých vodách. Ona
na první pohled není ta přehršel detailů, jimiž konstruktéři neustále
vylepšují vnitřky prkýnek, aby je učinili ještě rychlejšími, pevnějšími,
hbitějšími a flexibilnějšími, příliš dobře vidět.

Letošní sezónu bezpochyby začne jít v lyžařské branži, avšak pochopitelně
nejen v ní, příslovečně do tuhého. Globální krize se s logickým zpožděním
začíná projevovat celoplošněji i u nás; zdůrazňuji, že „začíná“. Zároveň
však mluvíme o sezóně, do níž firmy vstupují s historicky zřejmě
nejpočetnější a nejpestřejší nabídkou lyží, historicky nejdokonalejších. Jak
ale tak obrovskou, rozmanitou nabídku prostudovat a neztratit z toho hlavu?

Nový běžecký areál Lesná v Krušných horách a uzavřený testovací okruh v něm,
šestnáct optimismem i zvědavostí nabitých prominentních testérů ze všech
koutů Česka a zhruba stejně početný servisní personál. Přející počasí na
sklonku vydařené a na sníh štědré zimní sezóny, dobrá nálada mezi výrobci a
obchodníky a přes 60 párů prototypů nových lyží od nich. V druhé polovině
března náš časopis zjišťoval, které značky běžeckých lyží budou nejspíš
sbírat medailové posty i vévodit prodejním statistikám, a proč, na unikátním
třídenním Swix Nordic Skitestu 2009.

WAXLESS & BACKCOUNTRY SKITEST 2015 TOM REPIK • SKIINDEX SKIBLATNO CZE TESTING IN 2015: ATOMIC REDSTER SKINTEC [OPEN THE FILE] ATOMIC XCRUISE POSIGRIP [OPEN THE FILE] KARHU VELOX CLASSIC BEARGRIP [OPEN THE FILE] KARHU ALTUS CLASSIC BEARGRIP [OPEN THE FILE]

Tyto lyže, léta tolik populární v Americe, se do kontinentální Evropy dostaly přes Skandinávii, a odsud je v posledních několika letech objevuje i náš tuzemský trh. Jsou natolik specifickou kategorií lyží, že jsem si je netroufl zařadit do předešlého článku a zasunout kamkoli mezi tradiční modely od závodních po rekreační; v mém chápání zaujímají terénní back-country (BC) lyže výsostnou a nepřehlédnutelnou pozici někde na hranici mezi ještě běžkami, a už téměř lyžemi sjezdovými, či skialpinistickými.

Všech pět hlavních světových výrobců běžeckých lyží (Atomic, Fischer, Madshus, Rossignol a Salomon) – a s přimhouřeným okem k nim přiřaďme i domácí značku Sporten – rozděluje své výrobky do mnoha jednotlivých kategorií, či chcete-li modelů. V obchodě vám tak mohou prodavači nabízet od dané značky závodní modely, sportovní, rekreační, juniorské, občas i dámské anebo fitness (není pravidlem u všech výrobců). Podívejme se nyní stručně na jednotlivé základní kategorie.

Začněme rovnou doporučenými údaji pro délku lyží, jelikož řada očí by se je v tomto článku stejně okamžitě snažila vyskenovat. Tudíž: běžky pro klasiku se doporučují v délkách 20 až 30 cm nad výšku vaší postavy, bruslící lyže 0 až 10 cm nad temeno vaší hlavy, a univerzální kombi běžky někde mezi těmito dvěma údaji, tedy zhruba 10 až 20 cm nad hlavu. Jedno praktické upozornění: bude-li se vám zdát, že lyže určité délky se vůči vaší postavě jeví kratší, než mají na sobě napsáno, nejde o zdání – je tomu skutečně tak. Na lyži deklarovaný údaj označuje délku skluznice po celém jejím podélném průhybu včetně ohbí špičky lyže. Reálná délka lyže při kolmém postavení vychází zhruba o 3 až 5 cm kratší.

Před nákupem nových běžeckých lyží byste si měli položit a zodpovědět několik kritických otázek, které určí, jaký typ lyží pro vás bude nejvhodnější.

Budete lyžovat po upravených tratích, anebo si turisticky ve volné přírodě prošlapávat svou vlastní stopu?
Budete preferovat bruslení, anebo běh klasickou technikou?
Budete chtít zabývat se mazáním lyží? Je třeba se to naučit – jak mazání samotné, tak i jaké vosky za jakých podmínek volit.
Plánujete na lyžích závodit, anebo jen vyrážet na procházky a relaxované výlety po okolí?

Fenomén odsunu původního německého obyvatelstva v 50.letech minulého století se významně podepsal i na charakteru krušnohorské krajiny. Dramaticky v této době ubývá obydlených lidských stavení, ta opuštěná nezadržitelně zarůstají a ztrácejí se v nově rašícím lesním porostu. Vylidněná krajina je romantičtější, divočejší. Pastviny a louky zplaněly, někdejší pečlivě obdělávaná pole zarůstají plevelem. Začínají chybět (a dodnes chybí) hospodáři ke kultivaci krajiny. Rapidní pustnutí zdejších horských lokalit se zastavilo až zhruba v 70.letech díky vlně chatařské a chalupářské módy, kdy byly opraveny tisíce prázdných a chátrajících místních stavení pro účely letní i zimní rekreace. Návazně na to byla opravena i část komunikací; stav historicko-kulturních památek byl v tomto socialistickém období ignorován.