Uniformovaná ostraha mě zkontroluje a pouští dovnitř ponurého lesního světa obehnaného třímetrovým kovaným plotem. Následuje krátké stoupání mezi starými smrky k budově z kamene a skla, přilepené na strmou stráň údolí. Další závora se přede mnou automaticky zvedá a pouští mě do podzemních garáží, kde zaparkuji. Pokud by lidé, kteří sem jezdí, měli chuť nakupovat, několik pater atriové budovy nade mnou je plné butiků nejprestižnějších značek, stejných jako na newyorské Šesté nebo v Soho. Pokud by chtěli obědvat, možná by na saních s koňským spřežením zamířili do některé z místních srubových restaurací ve westernovém dekoru, kde jim úslužný snědý mladík, co neumí moc anglicky, bude dolévat Evian a Champagne Moet, zatímco oni si objednají Platinum Reserve Caviar následovaný Coq au Vin Rouge. A pokud chtějí lyžovat, použijí jeden ze čtyř eskalátorů, co vedou napříč vysokou skleněnou budovou a vystoupí přímo na spodní stanici vysokorychlostní lanovky. Ta je vyveze nahoru do 3,5 km výšky za slabých 5 minut. Toto není žádná lyžařská sci-fi. Jsem jen v na americké poměry lepším středisku Beaver Creek.
Doslova obscénní touha firmy mít všechno pod kontrolou začíná už nad plány vesnice, a tyto plány vycházejí z čísel. Intrawest nejdříve zkoumá demografickou strukturu své klientely: kolik z nich je dětí, kolik studentů, samotářů, párů, rodin, kolik důchodců. Každou z těchto skupin ještě dělí na denní návštěvníky, vzdálené návštěvníky a místní. Téměř veškerý zájem resortu se upíná k přilákání a udržení si vzdálených návštěvníků; ti statisticky utrácejí zhruba třikrát víc, než denní klienti (průměrně utratí jeden každý vzdálený návštěvník kromě ubytování a skipasu dalších 80 dolarů denně). Každá demografická skupina je posléze podrobně zkoumána z hlediska toho, jakým způsobem její příslušníci tráví – či mohou být manipulováni trávit – svůj volný čas.
Prostranství před kavárnou Starbucks na náměstí známého coloradského střediska osvětlují v šeru mrazivého podvečera tančící plameny. Nad ohněm si ohřívá ruce starší muž, hovořící s asi tuctem okolo stojících zvědavců. Je oblečený do indiánského pláště z červené vlny, na hlavě má čepici z vlčí kožešiny, na nohou podobně chlupaté boty. Svému publiku vypráví legendy o životě zdejších indiánských kmenů.
Jak velké je futures odvětví? Obrovské. Dostatečně velké pro všechny obchodníky, dostatečně velké pro snadnou a okamžitou exekuci všech obchodních příkazů bez sebemenšího čekání na opačnou nabídku. Obchodování futures kontraktů bylo oficiálně zahájeno 3.dubna 1848 na chicagské CBOT. Od té doby, objemy futures obchodů rostou velmi dynamickým tempem. V roce 1970 se ročně zobchodovalo 13 […]
Nerozumím tomu zmatku v burzovní aréně, kde na sebe obchodníci křičí a mávají… Situace na burzovním parketu nemusí každému na první pohled připadat příliš profesionálně. Faktem ovšem je, že každá burzovní transakce je velmi přesným, sledovaným a ověřeným finančním obchodem. Musí existovat přímý kontakt mezi každým kupujícím a prodávajícím – každá transakce je potvrzována vizuelně, […]
Co je pravdy na příbězích, které se vyprávějí o obchodnících, kteří ztratí všechny své peníze v komoditách? Ano, takovéto příběhy se stávají; nicméně – stávají se obvykle proto, že obchodník zkouší zbohatnout takzvaně přes noc, a vystaví svou pozici neúměrnému riziku – daleko většímu riziku, než je schopna tato osoba (psychicky i finančně) unést. Například, […]
Předpokládejme, že je 2.ledna. Po pečlivé analýze trhu se rozhodnete nakoupit jeden futures kontrakt zlata (čili nastoupit tzv. dlouhou pozici) s cílem tento kontrakt později prodat (a vystoupit tak z dlouhé pozice) s profitem. Zavoláte svému makléři, že chcete, aby pro vás nakoupil jeden kontrakt dubnového (tj. měsíc vypršení kontraktu) zlata ihned, jakmile trh otevře […]
Individuální investor si založí obchodní účet u některé z brokerských firem. Minimální výše obchodního účtu zcela závisí na požadavcích příslušné brokerské firmy; extrémním minimem je $2,000, všeobecně bývá považováno za univerzální minimum suma $5,000 – $10,000. Z tohoto účtu si při otevření jakékoli obchodní pozice brokerská firma zablokuje vstupní margin, jenž, jak již bylo řečeno […]
Existují dvě základní skupiny účastníků futures obchodů: (1) jistící se subjekty (hedgers) a (2) spekulanti. Jistící se subjekty (hedgers) se účastí ve futures operaci pojišťují proti nepříznivému cenovému pohybu příslušné komodity na stávajícím cash trhu. Logika jištění spočívá v ověřeném předpokladu, že stávající cash cena komodity a cena futures kontraktu stejné komodity mají tendenci se […]
Burzovní obchodování tak, jak jej dnes známe, prapůvodně vzniklo coby obchodní dohoda farmářů (coby prodávajících) a dealerů (coby kupujících) o budoucím dodání/koupi obilí. Například farmář se s dealerem dohodl na budoucím dodání 5,000 bušlů pšenice na konci června za konkrétní stanovenou cenu. Takováto dohoda vyhovovala oběma stranám, jelikož farmář dopředu věděl, jakou částku dostane zaplacenu […]
(Původní text pro Lidové noviny) Mně osobně coby komoditního tradera žádné důvody, proč se ten který trh pohnul nahoru, do strany nebo dolů, z úst analytiků nikdy nezajímaly. Jakkoli mohly být přesné, či nemusely. Každý burzovní spekulant totiž potřebuje být přízemně praktický a soustředit se na SVŮJ VLASTNÍ odhad, kam se cena bezprostředně pohne v […]
ABANDON – (1) Rozhodnutí neprodat či neproměnit do futures kontraktu nakoupenou opci před její expirací. (2) Co 90% nových obchodníků udělá se svými nadějemi na úspěšné profesionální obchodování. ACTUALS – (1) Vlastní komodita, nikoli futures kontrakt na ni. (2) Co vám řekne váš broker na dotaz, kolik „actually“ zbylo na vašem účtu. AT THE MARKET […]
(Q) Jestli budu průměrným studentem a obchodníkem, jak často budu dělat chyby? Budu celkově spíš vydělávat anebo ztrácet? Budu si vůbec moct při obchodování dovolit dělat chyby? (A) Faktem zůstává, že ať budeš dělat co budeš dělat, všechny Tvé nakoupené akcie nepůjdou jen nahoru. Neznám jediného investora na světě, který by takovou věc dokázal. Jsem […]
Každý z nás, kdo jezdí lyžovat do českých hor, lhostejno jak frekventovaně, to zná více než důvěrně: časně ráno hned jak se vleky rozjedou, v chvatu ukořistit (spíše než si v poklidu vychutnat) prvních pár jízd na čerstvém manšestru a mezi relativně málo okolními lyžaři. Po hodině – dvou začne provoz na svazích nehezky houstnout, ráno vyžehlený povrch tratí brát rychle za své, a fronty u vleků či lanovek se výrazně prodlužovat – čímž fajn lyžování onen den prakticky skončilo, byť je stále ještě dopoledne. Následující hodiny bývají ve znamení nervózního, zadržovaného sjíždění v davu ostatních a ubíjejícího čekání v mnohdy necivilizovaných frontách u lanovek.