Nostalgie zašlých zim

S tím, jak rekreační lyžování začalo přitahovat mainstreamové publikum, dostalo se až na nejproslulejších jeviště i tištěné tituly své éry. V 60. letech minulého století bylo lyžování nejrychleji rostoucím nejen americkým sportem, jehož popularitu hojně podporovala tehdejší média. Lyžaři se

Jedna z nejslavnějších lyžařských škol Ameriky přilákala v průběhu let na svahy svého domovského střediska Hunter Mountain tucty těch nejtřpytivějších celebrit světa showbyznysu, sportu i politiky. Za vším stojí pozoruhodný osud rakouského lyžujícího rytíře Karla Plattnera. Původně z Innsbrucku pocházející

Na přelomu sedmdesátek, kdy si Československo utáhlo své normalizační šrouby, za oceánem kulminovala zlatá doba lyžařská. K rozvíjejícímu se zasněžování, rolbování, stále dokonalejším sedačkovým lanovkám a nově budovaným ski in/out apartmánům se přidaly i nové dopravní možnosti. V té době

Lyžování v krytých halách je tradičně dobře zavedeným byznysem v západní Evropě, v Británii a v Dubaji, nověji i v Číně. Zato Amerika se dočkala prvního a dosud jediného sněhového domu teprve před pár lety. Málo se ví, že zcela

Lyžařské šedesátky západního světa poznamenal rapidní vývoj všeho, co dělalo bílý sport nedostatečně pohodlným. Staré háčkové vleky a kotvy ustupovaly sedačkovým lanovkám, lyžařské chaty dostávaly útulnější interiéry a nabízely pestřejší jídelníček než jen párek a čaj z plotny. Šusťákovou větrovku

Každý sport najde ve vlastní historii své nezapomenutelné, nezkrotné, radikální rebely. Lyžování bylo odjakživa na tento lidský druh nonkonformních osobností oplývajících excesivními výstřelky nadmíru produktivní. Jejich skutečná nátura se vedle bezpochyby fůry pozitivních vlastností skládala i ze sloních dávek nezodpovědnosti,

Když napadne dobrý sníh, lyžaři odjakživa jezdili a dál chtějí jezdit lyžovat, nezávisle na strastiplnosti časů. Současná koronakrize i tento historický úzus, zdá se, začíná měnit. Lyžaři i horský obor už ve své historii čelili plejádě různých katastrofických situací –

Mezi hlavními důvody, proč lidi rekreačně lyžují, bezpochyby figuruje touha užít si pobyt v nezničené přírodě a kochat se panoramaty. Většinovým ideálem pak nejspíš bude dechberoucí výhled z okna horské chaty na zasněžené stráně skrz přítmí hvězdami prozářené noci, nekontaminované

V předchozích dílech Nostalgie vzpomínané trable horské branže sedmdesátých let de facto vyústily v počátek konce zlatých lyžařských časů. Nicméně zřídkakdy bývá dost zle, aby nemohlo být hůř. Už tak decimovaný obor čekala zanedlouho nová zákeřná rána do zad. Z

Že ekonomické zdraví horských středisek nezřídka nejvíc podkopává nerealistický optimismus vlastních provozovatelů, se v Americe stalo historickým koloritem. Oboroví skeptici si pro to dokonce vymysleli trpký vtip: „Když chcete vydělat jmění v lyžařské branži, začněte radši s mnohem větším.“ Bankéři

Zatímco americká střediska už od sedmdesátých let předváděla světu, jak pragmaticky, disciplinovaně a v plném počtu umí táhnout za jeden provaz, když jsou ve hře jejich společné zájmy stran pojištění proti odpovědnosti, v mnoha jiných ohledech stejný typ spolupráce jakoby

Dva největší kalifornské skiresorty, Mammoth a Squaw Valley, mohly být stěží založeny rozdílnějšími osobnostmi. Alexandr Cushing, majitel Squaw Valley, pocházel z bostonské aristokratické rodiny, kdežto mammothský Dave McCoy byl umíněný chudý dříč, jenž se vypracoval od píky. Jeho mamutí úsilí

Žádná jiná éra nenabídla úrodnější půdu pro revoluci v teoriích výuky lyžování než sedmdesátá léta. Desetitisíce lidí po západní Evropě i Americe houfně navštěvovaly obvykle nijak levné semináře sportovních psychologů o holistickém myšlení a sebeuvědomování, v raném rozpuku byla popularizace

Horlivé tempo projektování velkých horských středisek se v Americe i na Západě zřetelně zpomalilo, až prakticky zastavilo v průběhu sedmdesátých let; vše, co bylo potřeba pro tehdejší poptávku od konce války nepřetržitě rostoucího, ponejprv nijak snadného sportu, posléze čím dál

Co se nepoštěstilo Waltu Disneymu vinou jeho předčasné smrti (†1966), zrealizoval architekt Henrik Bull o pár let později: Kalifornie tak o svůj vybájený, k přírodě šetrný horský resort s vyloučenou dopravou nepřišla. V roce 1972 otevřelo nad severními břehy vysokohorského

Počátek lyžařských padesátek zaznamenal krom řady ostatních prvenství taky jedno těžko kýmkoli tušené: na svět přišel umělý sníh. V zimní sezóně 1950–51 testoval průkopnické verze sněhových děl skiareál Grossingers v newyorských Catskill Moutains. Aby o dekádu později, zkraje let šedesátých

Lyžování – ale třeba i filmy, muzika a nakonec i život sám – prý nikdy nebyly tak dobré jako v padesátých a šedesátých letech. Nebo snad sedmdesátých? Osmdesátých? Nevadí. Starší čtenáři si třeba zavzpomínají, mladší se možná něco dozví. Ačkoli

Pan Jake Burton Carpenter, zakladatel stejnojmenné značky snowboardů – bezpochyby nejslavnějších prken na světě, průkopník snowboardingového hnutí a jeden z jeho prvních propagátorů, před rokem odešel předčasně z tohoto světa vinou onkologického onemocnění, jemuž vzdoroval osm let. Odvětví stihl ovlivnit

Na přelomu padesátých a šedesátých let se ještě dal jeden celý den v běžném skiareálu pořídit za deset dvanáct dolarů (či ekvivalent místní měny) – včetně skipasu a jízdenky nebo benzínu na cestu. Jídlo si dost lidí nosilo zabalené z